Kalendář
  • Aktuality

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Velikonoce 2022
„Kristus muž bolesti“ – obraz Albrechta Dürera

Milí bratři a sestry, drazí přátelé,

      blíží se největší a nejradostnější církevní svátek roku, Pascha Kristova. Očekávání velikonoční radosti však letos probíhá ve zcela jiné atmosféře, než jsme zvyklí. Zastínily jej válečné hrůzy, tragédie a bolest na Ukrajině, které v těchto dnech doslova zaplnily veřejný prostor kolem nás. Jako by nic jiného již ani neexistovalo. Každodenní aktivistická mediální masáž černobílého vidění světa, nové a nové zprávy o násilí, brutalitě a válečných zločinech, propagandistická hesla a vytváření nenávistné atmosféry zahlcují naši mysl tím nejstrašnějším obsahem, jaký si z duchovního hlediska můžeme představit. V takové situaci jakoby ztrácely na své působivosti, aktuálnosti a dokonce snad i pravdivosti duchovní poselství církevních svátků, včetně toho největšího – Vzkříšení Kristova. Jakoby tyto svátky byly již příliš vzdálené námi prožívané realitě. Ačkoli se to tak dnes mnohým lidem možná jeví, já tomu nevěřím. Myslím, že ta prastará poselství jsou právě dnes ještě aktuálnější, než v „pokojných časech“. Myslím, že bezútěšnost současné situace nám může pomoci mnohem lépe pochopit hloubku lidského utrpení, onu hlubinu osamění, která přivedla i Božího Syna ke strašlivému zvolání: „Bože můj, Bože můj, proč si mne opustil?!“ Jsem hluboce přesvědčen, že cestou z temnot této hlubiny není ještě větší temnota nenávisti a odplaty. Neexistuje nic takového, jako „spravedlivý hněv“ a „spravedlivá nenávist“. Hněv a nenávist jsou svojí duchovní podstatou vždy stejné, ať jim dáme jakýkoli přívlastek. Jsou vždy stejně temné a ve svých důsledcích stejně destruktivní pro duchovní život člověka. Cestou z temnoty, cestou ke vzkříšení každého z nás je vnitřní odpuštění, tedy „od-puštění“ zla, které se v nás rodí jako reakce na zlo spáchané na nás. Musíme jej pustit, nedržet jej v sobě. Proto se i Ježíš modlil za své katy: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ Cestou z temnoty utrpení a smrti k životu není pasívní čekání na spásu, ale naše vědomé rozhodnutí odpustit, pustit se zla. Dokonce i takového, které mnozí považují za „spravedlivé“.

      Letošní Pascha bude v mnohém jiná, zejména pro nás pravoslavné. Mnozí z nás se vlivem současných událostí možná poprvé v životě budou opravdu hlouběji zamýšlet nad tím, jaké jsou skutečné duchovní základy jejich vlastního života. Zda je to jen příslušnost k jedné „samospasitelné“ církvi zděděná po předcích a jakési trpné zachovávání zvyků a obyčejů, které nás kdosi kdysi naučil, nebo zda je to skutečně naše vědomá cesta k Bohu, nebeskému Otci. Odpověď často není jednoduchá a odpovědět si musíme každý sám. Bez této odpovědi však můžeme prožít třeba celý život, slavit každoročně Paschu Kristovu, a přesto nikdy nedosáhnout duchovního vzkříšení, ke kterému nás Kristus svým Vzkříšením chce přivést. Radostná podstata tohoto svátku bude letos v bolestné disonanci s chmurnou realitou, která nás obklopuje. Právě proto bude letošní Pascha tou nejlepší příležitostí k hledání vnitřního smyslu našich životů.

      Přeji vám všem ze srdce, abyste měli odvahu pohlédnout této pravdě o svém vlastním životě do očí, a to nejen pod kalvárským křížem, ale i před Kristovým prázdným hrobem. Přeji vám požehnané prožití nadcházejícího svátku Vzkříšení Kristova a vyprošuji pro vás hojnost požehnání Hospodina Boha.


      V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(16/04/2022)

Rozpis bohoslužeb Strastného týdne a Paschy Kristovy 2022

Bratři a sestry,
srdečně vás zvu ke slavnostním bohoslužbám Strastného týdne a Paschy Kristovy, které se uskuteční v naší kapli sv. Ivana Českého v domě duchovního správce. Přeji všem požehnané prožití Vzkříšení Kristova a těším se na setkání při následujících příležitostech:

 21.04.2022

- Velký čtvrtek

- 10,00

liturgie

 22.04.2022

- Velký pátek

- 17,00

večerní s vynášením Pláštěnice

 23.04.2022

- Velká sobota

- 24,00

jitřní Vzkříšení Kristova

 24.04.2022

- Neděle Paschy

- 10,00

liturgie Vzkříšení Kristova

Následující týdny budeme již sloužit tradičně, tj. každou neděli svatou liturgii.


prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(16/04/2022)

POŽEHNANÉ VÁNOCE
A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK L.P. 2022

Vanoce 2021
Narození Kristova z kláštera Agios Theodoros

Drazí bratři a sestry, milí přátelé,

      když jsem vám před rokem psal přání do nového roku L.P. 2021, tedy roku, který právě končí, přemýšlel jsem velmi usilovně, co povzbudivého napsat. Měli jsme za sebou první rok koronavirové pandemie a s tím spojené zákazy společných bohoslužeb, tedy něco, co bylo dříve jen těžko představitelné. Popřál jsem vám z celého srdce vnitřní svobodu. Duchovní svobodu navzdory všem epidemickým zákazům a omezením, kterým jsme byli vystaveni. Ani mne tehdy nenapadlo, že právě svoboda se stane pro mnohé lidi velkým tématem, které se bude v souvislosti s koronavirem v mnoha podobách přetřásat v tom roce právě uplynulém.

      Jestliže jsme snad ještě před rokem mohli doufat, že pandemie poleví a náš život se dříve či později vrátí do nějakého normálu – ať už si pod tím každý z nás představujeme cokoli – dnes se již zdá být téměř jisté, že onen návrat do normálu určitě nebude rychlý. A je stále více těch, kteří dokonce soudí, že žádný takový návrat již ani nebude. Vždyť koronavirus ze světa nezmizí mávnutím nějakého kouzelného proutku a my se s ním prostě budeme muset naučit nějak žít. Možná i proto se pro nás stávají stále palčivějšími otázky po smyslu a smysluplnosti různých opatření a omezení, která mají bránit šíření nemoci.

      Pro mnohé jsou tato protiepidemická opatření zřejmým důkazem, že pandemie se stala vítanou záminkou pro nepřátele lidské svobody, aby nám tuto svobodu mohli vzít. Mnozí jdou ještě dál a zcela vážně tvrdí, že tento útok na lidskou svobodu je útokem vládce tohoto světa, tedy ďábla, a jako takový je znamením času, předzvěstí konce světa. Pro mnohé křesťany to je opět jednou po čase vhodná příležitost oživit v sobě jakousi apokalyptickou „duchovnost“ a rozvíjet ty nejtemnější vize budoucnosti. Nic naplat, že Pán Ježíš před podobnou fascinací koncem světa důrazně varoval, když pravil, že „o tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, ani Syn, jenom sám Otec“ (Mt 24,36).

      Má však nějaký smysl rozvíjet v sobě podobné představy? Skutečně nás to duchovně posiluje a povznáší? Na celé současné situaci je nejpozoruhodnější to, že mnozí z nejhlasitějších kritiků ztráty lidských svobod nemají často o skutečné lidské svobodě ani mlhavou představu. Pro naprostou většinu našich bližních je svobodou jen to, že lidská bytost je obdařena jenom samými právy a nikdo jiný nemá právo jí cokoli přikazovat nebo po ní cokoli žádat. To však má s lidskou svobodou jen málo společného. Taková představa svobody je vpravdě jen iluzí. Člověk plný zloby, vnitřních závislostí, žádostivostí a vášní není nikdy skutečně svobodným. Je vždy jen otrokem zmítaným z místa na místo, z jednoho psychického stavu do druhého, od euforie k depresi a zpět. Nikdy neprožije hluboký vnitřní pokoj, nikdy nezakusí svobodu odpoutanosti od iluzí, nikdy nepochopí, že ve skutečnosti je milovaným dítětem Božím.

      Přiblížil se opět vánoční čas, ve kterém oslavujeme příchod Syna Božího. Byli jsme obdarováni příchodem Ježíše Krista a na znamení toho máme ve zvyku se vzájemně obdarovávat. Nemohu vám dát větší a krásnější dar, než který jsme my lidé všichni od Boha obdrželi již při narození. Ale chci vám alespoň ten dar znovu připomenout, protože na něj tak často v toku všedních dní zapomínáme. Chci vám stejně jako před rokem znovu popřát ze všeho nejvíce svobodu. Nikoli jen iluzi svobody, ale skutečnou hlubokou vnitřní svobodu. Chci vám připomenout, že jste svobodní a vždy jste byli. A nikdo, žádný vnější nepřítel není schopen vám tuto svobodu vzít, kromě vás samotných. Jenom vy sami můžete na svobodu zapomenout a žít ve světě tvořeném samými nepřáteli, ve světě bojů, například „boje za svobodu“. A stejně tak jenom vy sami se můžete rozpomenout na to, že už jste svobodní. Svoboda je vaší volbou.

      Všem vám vyprošuji do nového roku L.P. 2022 hojnost Božího požehnání, mnoho lásky a vnitřního pokoje. Buďte dobré mysli!


      V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(02/01/2022)

Rozpis bohoslužeb začátku roku 2022

Drazí bratři a sestry, co nejsrdečněji vás zvu na nadcházející oslavy svátku Narození Pána Ježíše Krista a dalších svátků spojených se začátkem nového roku. Velmi se těším na naše setkání.

Rozpis bohoslužeb v prvních týdnech roku 2022 v kapli sv. Ivana Českého (Kamenná 2497 ve Zlíně):

 02.01.2022

- neděle

 

!!! Pozor, liturgie nebude sloužena !!!

 06.01.2022

- čtvrtek

- 18,00

jitřní svátku Narození Páně

 07.01.2022

- pátek

- 10,00

liturgie svátku Narození Páně

 09.01.2022

- neděle

- 10,00

liturgie Neděle Svaté Boží rodiny

 14.01.2022

- pátek

- 10,00

liturgie svátku Obřezání Páně (se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

 16.01.2022

- neděle

- 10,00

liturgie Neděle před Bohozjevením

 19.01.2022

- středa

- 10,00

liturgie svátku Bohozjevení – Křtu Páně (s velkým svěcením vody)

V dalších týdnech budou bohoslužby probíhat již běžným způsobem (tj. každou neděli svatá liturgie).


prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(02/01/2022)

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Pascha 2021
„Ženy myronosice před prázdným hrobem – syrský evangeliář ze 13. století.“

Drazí bratři a sestry, milí přátelé!

      Vstoupili jsme do Strastného týdne na jehož konci se opět po roce budeme moci pozdravit tímto radostným pozdravem. Všichni se na tu chvíli jistě těšíme. Je to okamžik, kdy si vždy znovu připomínáme jednu elementární duchovní skutečnost – žádná temnota, byť sebevětší, nemůže porazit světlo. Smrt nevládne životu. Bůh dává život a umíráme-li světu, rodíme se v Bohu. To vše nám odkrývá svým zmrtvýchvstáním náš Pán Ježíš Kristus. Jak snadno na to v toku všedních dnů zapomínáme. Jak nesnadné je udržet si toto jednoduché vědomí v každodenní zkušenosti, necháváme-li se neustále zaplavovat a zahlcovat množstvím nutností a povinností naší takzvané pozemské reality. „Hledejte nejprve království Boží a vše ostatní vám bude přidáno“, říká nám Pán. My se však raději necháváme přesvědčovat o tom, že skutečně šťastnými nás může učinit jen „to ostatní“ – více peněz, více požitků, více zážitků, více, více, více ... všeho. A čím ochotněji se touto „realitou“ necháváme pohlcovat, čím více všeho máme, tím chudšími se stáváme. Stáváme se duchovními chudáky. Lidmi plnými strachu a obav. Máme obavy, že to vše, co jsme tak pracně nashromáždili, nám zase někdo vezme. Bojíme se, že již zítra o to můžeme být připraveni a nebudeme mít dost ke spokojenému životu. A za tím vším strach největší – strach z konečnosti naší pozemské existence. Do této naší reality vstupuje zamčenými dveřmi našich ustrašených srdcí vzkříšený Kristus a říká: Pokoj vám! Radujte se – smrt byla poražena! Vy to však nevidíte, protože váš pohled je upřen jinam. Hledáte spásu tam, kde není. A proto pravím, hledejte nejprve království Boží! Jsme však ještě vůbec schopni zaslechnout tato Pánova slova? Nebo je pro nás i veliký svátek Paschy Kristovy již jen materiální oslavou, při které si z posvěcených košíků s radostí dopřejeme pár pokrmů, které jsme si museli odříci v době půstu, potěšíme svá těla a pak zase přeochotně vyrazíme do své každodenní reality, ve které se staráme jen o to, abychom měli všeho více?
      Milí přátelé, přeji vám všem ze srdce velikonoční radost. Ale ještě mnohem více vám přeji, abyste si v srdci kus této radosti odnesli i do všedních dnů příštích a nenechali ji v sobě vyhasnout pod náporem starostí oné každodenní „reality“. Hledejte ze všeho nejvíce království Otce a radost vzkříšeného Krista zůstane s vámi. To bude vaše vlastní, osobní vzkříšení. Pokoj vám!

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(29/04/2021)

PASCHA 2021


Bratři a sestry,

s radostí vám oznamuji, že počínaje Velkým čtvrtkem 29.4.2021 budou bohoslužby konané v kapli sv. Ivana Českého v domě duchovního správce (Kamenná 2497, 76001 Zlín) již opět veřejné. Při návštěvě bohoslužeb je samozřejmě nutné dodržet a respektovat všechna protiepidemická opatření vlády ČR. Těším se, že se po dlouhé době opět shledáme na některé z nadcházejících bohoslužeb. O Strastném týdnu to budou tyto bohoslužby:



 29.02.2021

Velký čtvrtek

- 10,00

liturgie

 30.04.2021

Velký pátek

- 17,00

večerní s vynášením Pláštěnice

 01.05.2021

Velká sobota

- 24,00

jitřní Vzkříšení Kristova

 02.05.2021

Neděle Paschy

- 10,00

liturgie Vzkříšení Kristova

Následující týdny budeme již sloužit tradičně, tj. každou neděli svatou liturgii.

POZOR! Začátky svatých liturgií budou do budoucna již nastálo od 10,00.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ


Milí přátelé,

      v době nucené „odstávky“ našich bohoslužeb jsme založili facebookovou stránku naší církevní obce, na které streamujeme v živém přenosu naše pravidelné bohoslužby. Věřím, že nyní, když se tyto bohoslužby staly již opět veřejně přístupnými, většina z vás pravděpodobně využije spíše možnost osobní účasti. Nicméně ti, kteří se z jakýchkoli důvodů osobně zúčastnit nemohou, by možná uvítali, aby naše přenosy bohoslužeb probíhaly i nadále. Pokusíme se v nich tedy pokračovat – pokud nám to prostorové možnosti naší relativně malé kaple umožní.
      Přenosy (a následně i záznamy) bohoslužeb naleznete na FB stránce naší církevní obce na tomto odkazu:

     https://www.facebook.com/kaple.sv.Ivana


      V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(28/04/2021)

POŽEHNANÉ VÁNOCE
A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK L.P. 2021

Vanoce 2020
            Ikona Narození Kristova z kláštera sv. Kateřiny (7. století)

Drazí bratři a sestry, milí přátelé,

      dlouho jsem přemýšlel, co vám v letošním roce mám popřát před nadcházejícími svátky Kristova narození, a před blížícím se koncem roku. Hlavně co povzbudivého bych vám měl napsat. Letošní rok byl vzhledem k pandemii koronaviru naprosto výjimečný. Již na jaře, kdy jsme zcela bezprecedentně přišli o možnost společné oslavy Kristova Vzkříšení, jsem byl na rozpacích. Přece jen jsem tehdy ještě našel mnoho pozitivního na naší izolaci, ke které jsme byli pandemií koronaviru donuceni. Především jisté vytržení z jakési bohoslužebné rutiny, které nám umožnilo při rozvolnění vládních opatření v letních měsících prožívat bohoslužby opět jako něco zcela mimořádného, krásného a vzácného. Nyní, kdy se blíží Kristovo narození a jak to tak vypadá, nebudeme jej opět moci společně oslavit, jsem znovu v rozpacích, co vám mám říci. Bohužel současný vývoj epidemie v naší zemi nám zatím nedává mnoho nadějí na brzkou změnu této situace.

      Navzdory všemu věřím, že pandemie, která lidstvo trápí již rok, nakonec určitě poleví a náš život se vrátí více či méně do normálu. Stále také věřím, že byť jsou naše osobní prožitky spojené s touto epidemií samozřejmě převážně nepříjemné, protože do našich životů přinesla mnoho omezení, lze si z uplynulého roku vzít i řadu pozitivních věcí. My lidé si v každodenním životě často přestáváme vážit zdánlivě obyčejných věcí, které považujeme za samozřejmost, ale které samozřejmostí ani zdaleka nejsou. Patří mezi ně tělesné zdraví, svoboda pohybu a našeho konání, možnosti jít a dělat to, co chceme, a tehdy, kdy to chceme. O možnosti například jít na bohoslužbu již byla řeč. Najednou jsme vystaveni situaci, kdy tyto zdánlivé samozřejmosti tak úplně neplatí. Je přirozené, že nás to přinejmenším znepokojuje a některé citlivější jedince to může přivádět i k depresím a k temným myšlenkám. Svět našich jistot zdá se být najednou méně jistým. Myslím, že je to ta nejlepší příležitost k rekapitulaci našich hodnot. Abychom znovu a pečlivě uvážili, co je v našich životech skutečně hodnotné, a co je jen balast a nepotřebná veteš. A abychom své konání a celé své životy opět nasměrovali k Bohu. Abychom je Bohu vložili do rukou se slovy modlitby Páně „Buď vůle tvá!“. Zdá se vám to málo? Málo pozitivní? Já si naopak myslím, že odložit „supermana“ v sobě a znovu najít pocit dítěte důvěřujícího nebeskému Otci, je navýsost dobré a potřebné. Neboť „nebudete-li jako děti, nevejdete do nebeského království“. Protože oči dítěte vidí více, než oči „dospělého“, a jsou schopny vidět i bezpočet těch malých zázraků všude kolem nás, které my „dospělí“ tak často už vůbec nevidíme, protože je považujeme za samozřejmost.

      Blíží se čas, kdy si připomínáme, že i Bůh se z lásky k člověku stal Dítětem. Pokud v tom nespatřoval nic ponižujícího Bůh, proč bychom to měli považovat za ponižující my lidé? Vydejme se tedy spolu se třemi svatými mudrci z Východu i my, abychom se duchovně poklonili narozenému Spasiteli světa. Vydejme se za ním na cestu, na které snad někdy můžeme i trochu bloudit, ale na které nás Bůh nikdy neopouští a vede nás světlem své tajuplné Betlémské hvězdy. Život člověka je cestou a neměl by být jen pohodlným usazením se na poduškách jistot. Člověk, který pouze sedí, jen těžko někdy dojde ke svému cíli. Vydejme se tedy na cestu Božích dětí a světlo z Betléma ať nás všechny přivede k našemu milovanému Pánu, Ježíši Kristu. To je přesně to, co bychom měli prožívat ve svátek Kristova narození. Může na tom snad něco změnit nepříznivá situace kolem nás?

      Nemůžeme změnit vnější okolnosti – epidemii, zákazy, nařízení a omezení z nich vyplývající. To, co můžeme změnit, je naše vlastní nitro. Změnit můžeme svůj vnitřní postoj k životním podmínkám, ve kterých žijeme. To platí dnes stejně, jako to platilo vždy. Duchovní člověk je vnitřně svobodným, ať už je nucen žít v jakýchkoli podmínkách. Je-li s námi Bůh – kdo proti nám? A proto vám do nadcházejícího nového roku Léta Páně 2021 přeji ze srdce právě tuto vnitřní svobodu, jedinou skutečnou svobodu, která dává člověku radost a pokoj. Samozřejmě vám přeji také hojnost požehnání Hospodina Boha, mnoho zdraví, lásky a spokojenosti. Přeji také mnoho trpělivostí s tím, co přijde. A naději, že žádná noc není bez konce. Protože „světlo svítí v temnotách a tma je nepojímá“.


      V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(28/12/2020)

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ

   Vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci a k omezením vyplývajícím z nařízení vlády, ze kterých vyplývá, že bychom v naší kapli mohli sloužit maximálně pro 1 až 2 návštěvníky, jeví se obnovení pravidelných bohoslužeb v kapli sv. Ivana Českého v domě duchovního správce prozatím nereálné. S politováním oznamujeme, že to se bohužel týká i nadcházejících svátků. Pokud by se situace změnila a vládní opatření by byla zmírněna, budeme vás operativně a co nejrychleji informovat o obnovení pravidelných bohoslužeb. Pro tuto chvíli vás však prosíme ještě o trpělivost.

 V případě nějakých naléhavých individuálních duchovních potřeb (zpověď, zaopatření nemocných, modlitby za nemocné, panychida atd.) neváhejte kontaktovat duchovního správce telefonicky a domluvit se na individuálním setkání.


      V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(28/12/2020)

Pozvánka k svátečním bohoslužbám konce tohoto roku a začátku roku 2020

Drazí bratři a sestry, co nejsrdečněji vás zvu na nadcházející oslavy svátku Narození Pána Ježíše Krista a dalších svátků spojených se začátkem nového roku. Velmi se těším na naše setkání.
Rozpis bohoslužeb na konci roku 2019 a v prvních týdnech roku 2020 v kapli sv. Ivana Českého (Kamenná 2497 ve Zlíně):


 22.12.2019

neděle

- 09,00

sv. liturgie svátku Početí přesv. Bohorodice ve sv. Anně


29.12.2019

neděle

- 9,00

liturgie Neděle svatých praotců

 05.01.2020

neděle

!!! Pozor, liturgie nebude sloužena !!!


06.01.2020

pondělí

- 18,00

jitřní svátku Narození Páně

 07.01.2020

úterý

- 9,00

liturgie svátku Narození Páně

 12.01.2020

neděle

- 9,00

liturgie Neděle Svaté Boží rodiny

14.01.2020

úterý

- 9,00

liturgie svátku Obřezání Páně (se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

 19.01.2020

neděle

- 9,00

liturgie svátku Bohozjevení – Křtu Páně (s velkým svěcením vody)

V dalších týdnech budou bohoslužby probíhat již běžným způsobem (tj. každou neděli svatá liturgie).

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(22/12/2019)

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Pascha 2019 „Tvář Ježíše Krista zobrazená na Turínském plátně, tj. Kristovu pohřebním plátně (negativ skutečného obrazu)“

Bratři a sestry, drazí přátelé,

      již brzy se navzájem pozdravíme tímto nejradostnějším křesťanským pozdravem – Vstal z mrtvých Kristus! V tom krátkém pozdravu je přítomna samotná nejvnitřnější podstata křesťanské víry. Odkazuje nás ke Kristovu zmrtvýchvstání a skrze něj i k našemu vlastnímu zmrtvýchvstání. Nicméně rozumíme skutečně tomu, co je to zmrtvýchvstání? Již mnoho o něm bylo řečeno a mnohé sepsáno. Můžeme o něm vést nekonečné filosofické či teologické disputace až do chvíle, kdy si uvědomíme, že i my sami staneme tváří v tvář konečnosti své pozemské existence, a že tedy nejde o nějaký akademický problém, ale o velmi reálnou a velmi osobní otázku našich životů. Jak rozumíme svému vlastnímu zmrtvýchvstání? A věříme mu? Nebo raději tak, jako většina lidí, tyto otázky vytěsňujeme ze svého vědomí, protože jsou pro nás příliš bolestné a vzbuzují v nás strach?
      Je nepochybné, že Kristovo zmrtvýchvstání nelze přijmout jinak, než vírou. Pro mnohé je to kamenem úrazu, neboť se zdráhají takovou víru přijmout. Spíše však nechtějí než nemohou. Brání se přijmout takovou víru, protože je více než jasné, že taková víra nutně musí vést ke změně priorit a hodnot toho, kdo ji přijme. Nelze totiž skutečně věřit ve zmrtvýchvstání a zůstat sobeckým, sebestředným a do sebe zahleděným člověkem. Jinými slovy je nutné opustit pomyslný ideál, který před nás staví současný svět kolem nás. Svět orientovaný na úspěch, vítězství a konzum. Máme strach, že opustíme-li tento ideál, budeme pro své okolí směšní, nesrozumitelní a nepřijatelní. Jako bychom ztratili své vlastní já. A to vskutku nevypadá jako příliš lákavá vyhlídka. Ne nadarmo o tomto procesu hovoří apoštol Pavel jako o ukřižování starého člověka v nás.
      Člověk byl Bohem stvořen v plnosti bytí, v dokonalosti a úplnosti existence. O tuto plnost však svou vlastní vinou přišel, ne však navždy. Bůh ve své lásce k člověku znovu otevřel cestu, možnost tuto ztracenou plnost znovu nalézt a vrátit se do ní. Pokolení starého Adama bylo obnoveno Adamem novým – bohočlověkem Ježíšem Kristem – který přišel, aby nás upamatoval na to, že všichni jsme dětmi Božími. Že každý z nás v sobě neseme obraz a podobenství Boha. A že naše existence není omezena pouze na tento pozemský život. My všichni, bez rozdílu zda věříme či nevěříme v Boha, někde hluboko v sobě máme ukrytu vzpomínku na počáteční plnost bytí, pro kterou jsme byli stvořeni, jíž jsme ve skutečnosti součástí. A tato vzpomínka způsobuje, že přes všechny krásy a požitky, které nám náš pozemský život přináší, budeme vždy tak trochu nespokojení a bude nám vždy něco chybět. Nic pomíjivého – a téměř vše, s čím se v pozemském životě setkáváme, pomíjivé je – nás ve srovnání se skutečnou plností nemůže trvale uspokojit. To je ten osten, který některé znovu a znovu vede k tomu, aby hledali nové a nové úspěchy a požitky v pomíjivém, zatímco jiné vede k tomu, aby hledali spočinutí v nepomíjivém.
      Bohočlověk Kristus nás přišel upamatovat na to, že naše pozemská existence není naší jedinou existencí. Že každý z nás dříve či později stane tváří v tvář věčnosti v níž smrt již nemá nad životem žádné moci. Jinými slovy tak, jako se kapka vody jednou nevyhnutelně vrátí do oceánu aniž by přestala existovat, tak i naše omezené a nutně tedy neúplné existence jednou dospějí zpět do původní plnosti, do otevřené náruče Boží lásky. Proto je Kristův hrob prázdný. Proto je nesmyslné hledat Živého mezi mrtvými. Kristovým učením, jeho obětí a jeho vzkříšením byla člověku znovu otevřena cesta zpět domů, k nebeskému Otci. A ti, kdo Kristovo učení a oběť přijímají, stávají se Božími přáteli. Proto Pán říká: „Již vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co koná jeho pán. … Vy jste moji přátelé, když konáte, co vám ukládám. … Vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce“. A církev tak není ničím jiným, než zástupem marnotratných synů a dcer vracejících se k milujícímu Otci. Pokud skutečně vnitřně přijímáme toto poznání, pak nejen, že nemusíme pochybovat o svém budoucím zmrtvýchvstání, ale duchovně jsme vstali z mrtvých již v tomto životě.
      Až se tedy letos znovu pozdravíme starobylým pozdravem Vstal z mrtvých Kristus!, budeme se moci upřímně radovat, neboť skrze Kristovo vzkříšení vstal z mrtvých člověk!

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(14/04/2019)

V PRAVDĚ VSTAL Z MRTVÝCH!

Program svátečních bohoslužeb Strastného týdne a sv. Paschy 2019:


 25.4.2019

Čtvrtek

- 09,00

sv. liturgie Velkého čtvrtku

 

- 17,00

Svaté a spasitelné pašije Pána našeho Ježíše Krista

 26.4.2019

Pátek

- 17,00

večerní Velkého pátku (vynášení plaščenice)

 27.4.2019

Sobota

- 09,00

sv. liturgie Velké soboty

 28.4.2019

Neděle

- 00,00

paschální jitřní bohoslužba, čili VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO

 

- 09,00

sv. liturgie svátku VZKŘÍŠENÍ KRISTOVA


POŽEHNANĚ VÁNOCE A VŠE DOBRÉ DO NOVÉHO ROKU L.P. 2019

PF 2019 „Klanění Mudrců – scéna na náhrobku římské křesťanky Severy, 3. století n.l.“

Bratři a sestry, milí přátelé,

      na své cestě všedními dny plnými povinností, práce a neustálého neklidu čas od času ztrácíme orientaci ve svém duchovním životě. Jsme unavení a někdy i sklíčení, protože nedostáváme bezprostřední odpovědi na otázky, které klademe sobě i Bohu. Proč se nám nedaří to či ono, proč musíme překonávat neustálé překážky, proč se musíme tak často setkávat s bolestí a trápeními, proč, proč, proč … Máme takových otázek mnoho a často se nám zdá, že Bůh k nim zůstává hluchý. Takovou temnotou duše musí občas projít každý z nás. Ale na oné pomyslné temné obloze zazářilo znamení Boží lásky, jeho odpověď na bezpočet našich volání a stesků. Zazářila nám Betlémská hvězda zvěstující příchod Spasitele. Až k nám, ke každému jednotlivému člověku, ke všem se Bůh sklání a přichází jako malé dítě. Vydává se nám v dětské bezmocnosti, aby nás proměnil svou nekonečnou mocí. Vydejme se spolu se svatými mudrci na cestu za narozeným Emmanuelem, následujme světlo hvězdy, abychom se poklonili tomu, kdo je počátkem i koncem. To On je tou pravou odpovědí na všechny naše otázky.
      Přeji vám všem ze srdce, aby ten příští rok L.P. 2019 byl pro vás rokem požehnaným a milostiplným. Ať nalézáte ve svém životě dostatek radosti, pokoje a vnitřní spokojenosti. Děkuji vám všem, za neutuchající podporu, kterou jste věnovali naší církevní obci v uplynulém roce, a vyprošuji vám všem hojnost Božího požehnání.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(21/12/2018)

Pozvánka k akcím a svátečním bohoslužbám konce tohoto roku a začátku roku 2019

Protože se přiblížil konec roku, tedy čas, kdy si Vás dovoluji již tradičně pozvat ke svátečním bohoslužbám, zvu vás co nejsrdečněji a těším se na naše setkání.

Věnujte, prosím, pozornost nedělím 6. ledna a 20. ledna 2019 – v tyto neděle nebude sloužena obvyklá liturgie v 9,00.

Rozpis bohoslužeb na konci roku 2018 a v prvních týdnech roku 2019 v kapli sv. Ivana Českého (Kamenná 2497 ve Zlíně):


  23.12.2018

- neděle

- 9,00

liturgie 30. neděle po 50-nici

  30.12.2018

- neděle

- 9,00

liturgie Neděle svatých praotců

  06.01.2019

- neděle

 

!!! Pozor, liturgie nebude sloužena !!!

  06.01.2019

- neděle

- 18,00

jitřní svátku Narození Páně

  07.01.2019

- pondělí

- 9,00

liturgie svátku Narození Páně

  14.01.2019

- pondělí

- 9,00

liturgie svátku Obřezání Páně (se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

  19.01.2019

- sobota

- 9,00

liturgie svátku Bohozjevení (s velkým svěcením vody)

  20.01.2019

- neděle

 

!!! Pozor, liturgie nebude sloužena !!!

POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU

Pozvanka 2018-02-16

PASCHA 2018

Pascha 2018

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Bratři a sestry, drazí přátelé,

letošní Velký půst, svatá Čtyřicátnice, se již nachýlil a my opět po roce vstoupíme do týdne, který je v průběhu celého křesťanského roku zcela jedinečný. Připomeneme si a spolu s naším Spasitelem znovu prožijeme události, které se ve svatém městě Jeruzalémě sice odehrály již před bezmála dvěma tisíci lety, ale přesto jsou stále tak aktuální, jako málo co v našich životech.

Žijeme ve světě, ve kterém člověk proniká stále hlouběji do vesmíru, stejně jako do struktury hmoty. Porozuměli jsme genetickému kódu živých organismů a rozštěpili jsme atom. Zdá se, že v takovém světě není místa pro tajemství. A přesto – stojíme-li pomyslně před prázdným Kristovým hrobem, stojíme i my, lidé 21. století, před stejným tajemstvím, před jakým stáli apoštolové. A stejně jako oni máme na výběr, jaký závěr si z tohoto tajemství odneseme pro svůj život. Jenomže i když naše poznání a vědomosti jsou, jak se zdá, mnohem větší, než byly znalosti apoštolů, přesto nám všechen náš pokrok tváří v tvář Kristovu zmrtvýchvstání je k ničemu. Ba co víc, dokonce se zdá, jakoby nám bránil toto veliké Boží tajemství skutečně přijmout. Jsme plní všelijakých pochybností a nejraději bychom realitu vzkříšení podrobili nějakému vědeckému zkoumání. A čím více se bráníme toto tajemství přijmout, tím více nám uniká jeho skutečný smysl. To, co bylo zřejmé neučeným rybářům, je pro nás nejasné.

Přes všechen ten pokrok, na který jsme my lidé současnosti tak hrdí, je zřejmé, že v jedné věci se od svých předků v ničem nelišíme. I naše existence je ohraničená. I my jednou staneme na konci svých životů a budeme čelit smrti. Každý z nás se s touto skutečností vyrovnáváme po svém. Většina našich současníků – překvapivě i mezi křesťany – toto vědomí vytěsňuje a chová se tak, jakoby smrt neexistovala. Nepřemýšlíme o ní, protože nás děsí. Máme strach z umírání. A to je přesně ta chvíle, kdy není nic smysluplnějšího než si stoupnout před prázdný Kristův hrob, zahledět se do něj a s vírou přijmout jeho tajemství. A nebudeme-li při tom pohledu namísto tajemství hledat vědecké důkazy, ale prostě přijmeme to, co máme před očima, možná zaslechneme Kristův hlas: Neboj se, člověče! Já jsem zvítězil nad smrtí. Není čeho se bát. Smrt je jen iluze – život je silnější než smrt!

Drazí přátelé, přeji nám všem, abychom si při letošních oslavách Paschy Kristovy znovu připomněli, že svět bez tajemství je světem bez naděje. Přijměte srdečné pozvání ke svátečním bohoslužbám svátku Vzkříšení Kristova. Upřímně se těším na setkání s vámi.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(31/03/2018)


V PRAVDĚ VSTAL Z MRTVÝCH!

Program svátečních bohoslužeb Strastného týdne a sv. Paschy 2018:


Neděle

1.4.2018

09,00

sv. liturgie Květné neděle – Vjezd Pána do Jeruzaléma (svěcení ratolestí)


Čtvrtek

5.4.2018

09,00

sv. liturgie Velkého čtvrtku


 

 

17,00

Svaté a spasitelné pašije Pána našeho Ježíše Krista


Pátek

6.4.2018

17,00

večerní Velkého pátku (vynášení plaščenice)


Sobota

7.4.2018

9,00

sv. liturgie Velké soboty


Neděle

8.4.2018

00,00

paschální jitřní bohoslužba, čili VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO


 

 

09,00

sv. liturgie svátku VZKŘÍŠENÍ KRISTOVA


POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU

Pozvanka 2018-02-16

Vše dobré do Nového roku

PF 2017 „Narození Krista v Menologiu císaře Basila, kolem roku 1000“
Milí přátelé, bratři a sestry,

      rok L.P. 2017 se nezadržitelně blíží ke svému konci. Dlouho jsem přemýšlel, co bych vám s končícím rokem měl říci. Uvědomil jsem si, že již po třikráte jsem se v zamyšleních na koncích uplynulých let zabýval více situací v naší místní církvi a tím, jaké důsledky má tato situace pro naši církevní obec, než tím, co by mělo být podstatné pro náš duchovní život. Nemám už mnoho chuti se znovu pouštět do zlobného či ufňukaného lamentování nad duchovní bídou naší církve. Rozhodl jsem se tedy, že letos naposledy stručně shrnu situaci, ve které se naše obec nachází s ohledem na situaci v naší církvi a eparchii.
      Po zkušenostech z uplynulých let a po marném čekání, že se v církvi přece jen pohnou ledy a naši biskupové se rozpomenou na to, k čemu obdrželi svá svěcení a důstojnost, jsem dospěl k závěru, že to bylo čekání zbytečné a naivní. Nic takového se nestalo a nestane. Ba právě naopak – v místní církvi, jak se zdá, již definitivně zvítězil konformismus a zbabělost na jedné straně, a bezcitná arogance biskupů na straně druhé. V takto zformované církvi jsme se my zde ve Zlíně, ale i další obdobně postižené církevní obce v Hodoníně, ve Střílkách, v Ostravě – Michálkovicích či ve Žďáru nad Sázavou, stali něčím zcela neorganickým a nepřijatelným. Není proto divu, že nás tato „oficiální“ církev označuje za rozkolníky, bandity a zloděje. Nové vedení církve nás takto chce diskvalifikovat z pohledu posvátných kánonů bez ohledu na to, kdo způsobil situaci, ve které se dnes nacházíme. Ale stačí se jen podívat do nedávné minulosti, abychom věděli kdo je rozkolník, kdo bandita a kdo zloděj. Po ovoci je poznáte, říká Pán. A skutečně – ovoce nových hospodářů v naší církvi už dozrává. Jsou rušeny fungující a životaschopné církevní obce jen proto, že se nepodřídily libovůli oněch hospodářů. S lidem Božím je zacházeno jako s nevolníky, kteří v církvi nemají právo na nic – jen slepě a bez reptání poslouchat vůli svých „pánů“. Ze služby jsou vyhazováni kněží, kteří za sebou mají desítky let služby Bohu a lidem, jen proto, že se odváží těch hospodářů zeptat, proč neplní to, co slíbili, k čemu se zavázali. Církev, jakou jsme znali ještě před několika lety, je již minulostí. Z letitého vředu vytryskla ta nejhorší nečistota. S restitučními miliony se odnikud vynořili lidé, které nezajímá Boží lid a jeho spása, ale jen jejich vlastní prospěch, zrůdné ambice a způsob, jak je naplnit. Jejich ústa přetékají slovy o lásce, zatímco srdce zejí děsivou prázdnotou. To jsou představitelé „oficiální“ církve, kteří nás „usvědčují“ z rozkolu. Jaké s nimi můžeme mít společenství? Jakou „církev“ bychom s nimi mohli tvořit i kdyby nás pozvali, abychom se stali opět „oficiálními“? Odpovědět si na tyto otázky nejspíš zvládneme každý sám. Není to tak těžké. Co zbývá? Snad jen v neumělé parafrázi s klasikem popřát naší milé „oficiální“ církvi, aby jejím pastýřům Pán Bůh všelikou tu lásku z huby do srdce vraziti ráčil …
      Tolik k situaci, ve které se nacházíme. Více už se jí nebudu zabývat. Nemá to smysl. A co smysl má? Především to, abychom další existenci našich církevních společenství ve Zlíně, v Hodoníně, ve Střílkách, v Ostravě – Michálkovicích a ve Žďáru nad Sázavou, jakož i těch, která k nim dříve či později nepochybně přibydou, vložili plně do prosby, kterou říkáme pokaždé, když se modlíme modlitbu „Otče náš“, totiž do prosby buď vůle tvá! Jestliže tuto prosbu budeme myslet opravdu vážně a nebudeme si klást žádné podmínky, pak nemusíme mít starost o to, jaká bude naše budoucnost. Ta je v rukou Božích a nám nezbývá, než abychom vůli Boží co nejméně stáli v cestě. Nemusíme mít strach ani pochybnosti, protože sám Bůh nás povede po svých cestách. A my, spolu se svatým žalmistou, budeme moci vpravdě prožívat slova žalmu: „Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku. Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí. Duši mou občerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své“ (Žalm 22).
     Moji drazí, přeji nám všem opravdu ze srdce, aby Hospodin byl vskutku naším pastýřem. Abychom i v novém roce L.P. 2018 nacházeli dostatek víry, naděje a lásky. Abychom si uměli vážit všeho dobrého, co každý den přijímáme z rukou Božích, stejně jako statečně nést kříže, které na své cestě potkáváme. Přeji vám do nového roku hojnost Božího požehnání, hodně radosti, pokoje, úspěchů a lásky. Děkuji vám, že mám tu čest se s vámi potkávat, a těším se, že dá-li Bůh, budeme se potkávat i v roce novém. Přeji vám vše dobré a buďte dobré mysli!

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(18/12/2017)

Pozvánka k akcím a svátečním bohoslužbám konce tohoto roku a začátku roku 2018

Drazí bratři a sestry, tak jako každý rok dovoluji si vás co nejsrdečněji pozvat na nadcházející oslavy svátku Narození Pána Ježíše Krista a dalších svátků spojených se začátkem nového roku. Upřímně se těším na naše setkání.

Rozpis akcí a bohoslužeb na konci roku 2017 a v prvních týdnech roku 2018 v kapli sv. Ivana Českého (Kamenná 2497 ve Zlíně):


  24.12.2017

- neděle

- 9,00

liturgie Neděle svatých praotců

  29.12.2017

- pátek

- 17,00

Duchovní přednáška o. Klimenta Koutného „O tajných nemocech duše“

  31.12.2017

- neděle

 

!!! Pozor, liturgie nebude sloužena !!!

  05.01.2018

- pátek

- 17,00

Dětský katechismus

  06.01.2018

- sobota

- 18,00

jitřní svátku Narození Páně

  07.01.2018

- neděle

- 9,00

liturgie svátku Narození Páně

  14.01.2018

- neděle

- 9,00

liturgie svátku Obřezání Páně (se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

  19.01.2018

- pátek

- 9,00

liturgie svátku Bohozjevení (s velkým svěcením vody)

POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU

Pozvanka 2017

PASCHA 2017

Pascha 2017

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Milí přátelé, drazí bratři a sestry,

znovu se přiblížil čas, kdy opět vstoupíme do věčného příběhu Boží lásky, která se sklonila až na samé dno lidské existence, aby člověka vysvobodila z útrap a nesvobody, a to i za cenu vlastního života. Přiblížil se čas Boží Paschy – našeho vyjití z otroctví smrti a hříchu do svobody dětí Božích. Až budeme spolu s naším Spasitelem znovu prožívat jeho pašije, neubráníme se pravděpodobně úvaze o smyslu utrpení. Jaký smysl má lidská bolest, trápení? Proč nás Spasitel zve k sobě skrze kříž? A proč on sám – ačkoli je všemohoucím Bohem – musel tolik trpět, aby nás mohl spasit? Možná to nejsou otázky, které bychom si kladli běžně, ale tváří v tvář tajemstvím Strastného týdne se jim nelze vyhnout.

Pokud by nás někdo vyzval, abychom formulovali svůj vlastní životní ideál, myslím že jen nemnozí z nás by do tohoto ideálu zahrnuli kříž. Kříž není něco, po čem bychom toužili. Naším ideálem je život bez trápení, bez bolesti, bez nemoci. Život trvale spokojený a šťastný. Takové přání je sice pochopitelné, ale každý z nás přinejmenším podvědomě víme, že je také neskutečné, utopické. Nemůžeme se trvale vyhýbat trápení a bolesti. Nemůžeme se vyhnout nemocem, stáří, ani konci své pozemské existence. Tyto věci, jevy a stavy jsou organickou součástí naší existence. Kříž je prostě součástí našeho života, ať chceme, nebo nechceme. Můžeme to přehlížet a tvářit se, že neexistuje. Můžeme si z něj vytvořit novodobé tabu, o kterém je neslušné hovořit. Nicméně tím jej ze svých životů nevymažeme. Dříve nebo později nás dožene a my budeme muset řešit svůj vztah k němu. Jaký má potom smysl před křížem neustále utíkat, zavírat před ním oči a tvářit se, že neexistuje?

Nežijeme v umělém světě reklamy, kde je vše báječné, nejlepší a nejlevnější. Nejsme a nebudeme věčně mladí, krásní a úspěšní. Na řešení našich životních trampot nestačí vždy jen „nevázat se a odvázat se“ … Právě proto nám Spasitel říká onu větu, kterou tak neradi slyšíme: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi kříž svůj a následuj mne!“ Když nás dostihují problémy a trápení, cítíme to často jako nespravedlnost. Ale je snad nespravedlivé, když nesvítí jen slunce a občas prší na vyprahlou zemi? Cožpak je nespravedlivé, když jsou v lisu drceny hrozny, aby mohl vzniknout nápoj? Je snad nespravedlivé, když v zemi umírá semeno, aby z něj vyšel nový život? Kříž je pro nás příležitostí, jak svůj život proměnit, jak jej posunout k novým kvalitám, jak přejít z pomíjivosti do věčnosti. Je příležitostí i jedinou možností, jak svůj život vyvést z mělčiny přihlouplých reklamních frází na hlubinu skutečného života. A to není, a snad ani nemůže být příjemné. Avšak je to nutné. Proto máme vzít svůj kříž a následovat Kristova příkladu.

Svatí otcové říkají, že Bůh mohl spasit jen to, co sám vzal na sebe. Proto se všemohoucí Bůh, Stvořitel vesmíru, musel sklonit až na samé dno lidské existence a přijmout i to, co jeho božské přirozenosti naprosto nepříslušelo, zato však neodmyslitelně patří k lidství – totiž kříž a smrt. Jestliže se jim nemohl vyhnout Bůh, jak bychom se jim mohli vyhnout my? A proč? Děsí nás? Jistě. Avšak přes všechnu naši lidskou nedokonalost, malost a strachy, můžeme mít a máme jednu velkou jistotu, o které hovoří svatý apoštol Pavel: „Věříme, že když spolu s Kristem umíráme, spolu s Ním také živi budeme!“ Možná dnes neumíme ani domyslet skutečný význam této jistoty, ale ona proto není ani o trochu menší. Protože On, náš Spasitel a Pán, tou cestou již prošel. Protože za nás zemřel a vstal z mrtvých. Protože i nám tak otevřel cestu k životu. A právě to je také smyslem a obsahem nadcházejícího velikého svátku a radosti, která z něj prýští. Užijme si té radosti plnými doušky, projasněme jí své životy. A až na nás zase někdy dolehne kříž, nezoufejme, protože:


V PRAVDĚ VSTAL Z MRTVÝCH!

Drazí bratři a sestry, přijměte co nejsrdečnější pozvání k nadcházejícím slavnostním bohoslužbám Strastného týdne a Světlé Paschy Kristovy. Sloužit budeme v domovní kapli sv. Ivana Českého v domě duchovního správce, na ulici Kamenná 2497 ve Zlíně. Upřímně a z celého srdce se těším na setkání s vámi.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(05/04/2017)

Program svátečních bohoslužeb Strastného týdne a sv. Paschy 2017:


Neděle

9.4.2017

09,00

sv. liturgie Květné neděle – Vjezd Pána do Jeruzaléma (svěcení ratolestí)


Čtvrtek

13.4.2017

09,00

sv. liturgie Velkého čtvrtku


 

 

17,00

Svaté a spasitelné pašije Pána našeho Ježíše Krista


Pátek

14.4.2017

17,00

večerní Velkého pátku (vynášení plaščenice)


Sobota

15.4.2017

17,00

sv. liturgie Velké soboty


Neděle

16.4.2017

00,00

paschální jitřní bohoslužba, čili VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO


 

 

09,00

sv. liturgie svátku VZKŘÍŠENÍ KRISTOVA


Pozvanka 2016

Zamyšlení na konci uplynulého roku.

Konec roku 2016

      Bratři a sestry, milí přátelé! Opět uplynul rok a já bych jej měl zhodnotit. Jaký byl, co přinesl naší církevní obci? Popravdě se mi tyto řádky nepíší snadno. Uvědomuji si, že je to již potřetí, kdy se k vám obracím a musím psát o tom, že jsme se stále ještě nemohli vrátit do naší kaple ve Zlíně – Loukách, že vedení olomoucko-brněnské eparchie absolutně ignoruje nejen jakékoli dohody v Posvátném synodu naší církve, ale i dohodu uzavřenou na Ekumenickém patriarchátu v Konstantinopoli, ačkoli garantem jejího plnění měl být sám patriarcha, Jeho Svatost Bartoloměj II. Ano, podle této dohody měli být všichni duchovní propuštění v době naší vnitrocírkevní krize vzati zpět na svá místa a ve svých původních hodnostech, a měly tak být napraveny všechny skutečné či domnělé křivdy, které s sebou krize přinesla. Jedině při splnění této podmínky měla vstoupit v platnost i všechna ostatní ujednání – jako například to, že neústavně zvolený a nekanonicky vysvěcený archimandrita Izaiáš Slaninka může být i přes zjevnou nelegálnost svého ustanovení tolerován jako „vikární biskup“ olomoucko-brněnské eparchie. Ale zatímco onen „biskup“ Izaiáš se již dva roky promenáduje po eparchii, po církvi i po světě, a rozhoduje o osudech našich církevních společenství i desetimilionových částkách plynoucích eparchii z tzv. církevních restitucí, vy stále ještě nemáte svou zrušenou církevní obec a svou kapli zpět, a já jsem stále ještě nebyl přijat zpět mezi duchovenstvo naší eparchie – ostatně stejně, jako duchovní obdobně postižených církevních obcí v Ostravě – Michálkovicích, v Hodoníně, ve Střílkách, nebo ve Žďáru nad Sázavou.
      Zatímco v minulých letech jsem se ještě poněkud naivně domníval, že svědomí arcibiskupa Simeona, archimandrity Slaninky, a dalších členů současné eparchiální rady olomoucko-brněnské eparchie se nakonec přece jen pohne, a oni splní to, k čemu se zavázali v tzv. Konstantinopolské dohodě o ukončení naší vnitrocírkevní krize uzavřené v lednu roku 2015, dnes vám musím zcela upřímně sdělit, že v něco takového již nedoufám. Proč? Pominu-li lidskou úroveň výše uvedených členů vedení naší eparchie, pak nejvýznamnějším důvodem pro takové mínění je vytrvalé mlčení těch, kvůli kterým jsme se my všichni obdobně postižení dostali do situace, ve které se nacházíme – totiž mlčení členů Posvátného synodu, v čele s metropolitou Rastislavem. Čas od času slýchám, že metropolita pro perzekuované moravské farnosti nic udělat nemůže, že má svázané ruce. Že se dokonce občas i pokusí na jednáních Posvátného synodu naši otázku otevřít, ale vždy je rezolutně umlčen arcibiskupem Simeonem, který považuje synodní jednání o perzekuovaných farnostech za nepřípustné vměšování do správy své eparchie, a hrozí svým bezodkladným odchodem ze synodu, bude-li metropolita na tomto jednání trvat. Možná, že to je dokonce i pravda. Ale je to přece jen trochu málo. Vždyť zde se nejedná o šest duchovních, ale o desítky a stovky pravoslavných věřících, kteří jsou již dva roky nuceni žít v jakémsi kanonickém církevním vakuu. Možná, že jsem nespravedlivý, ale domnívám se, že každý pravoslavný biskup – natož metropolita církve – by měl mít tolik duchovní odpovědnosti i osobní odvahy, aby se dokázal, jako pastýř proti vlkům ohrožujícím stádo, zastat pronásledovaných společenství, třeba i za cenu konfliktu v Posvátném synodu.
      Biskupská hodnost se v očích pravoslavných křesťanů těší zcela nezpochybnitelné, na posvátných kánonech i teologii církve založené autoritě a mimořádné důstojnosti. To je zcela přirozené. Nicméně to však bohužel znamená i to, že církevní společenství je téměř bezbranné za situace, když se biskupských hodností v církvi zmocní tím či oním způsobem lidé nehodní. Zejména to platí v naší místní církvi, které chybí duchovně zdravá a morálně nezpochybnitelná mnišská společenství, která by byla zdrojem vhodných kandidátů biskupské hodnosti, stejně jako nezbytným duchovním a morálním korektivem činnosti biskupů. Není proto divu, že biskupové v naší církvi – až na čestné výjimky – mají pocit, že církev je jejich osobním „majetkem“, jejich „vlastnictvím“, se kterým si mohou dělat doslova co chtějí, aniž by za to komukoli museli skládat účty. Ano, není v pravoslaví obvyklé, aby se z řad věřících zvedala kritika vlastních biskupů, a mnozí apologetové našich současných církevních pořádků to jistě budou považovat za důsledek mé vrozené, skrz naskrz zkažené „protestantské“ přirozenosti, mé nevzdělanosti a nebetyčné pýchy a hříšnosti, kterou neobmyje ani krev mučedníků a já jsem tak odsouzen k věčnému zatracení ... Přesto si dovolím říci tuto kacířskou myšlenku: je ještě pastýřem ten, který si biskupskou důstojnost plete s pouhou příležitostí k dobře zajištěnému, snadnému životu? Nebo ten, který v ní vidí jen šanci dosáhnout hmotného bohatství, které kyne z církevních restitucí? Nebo je snad pastýřem ten, kdo v biskupské mitře spatřuje jen příležitost k naplnění své patologické touhy ovládat druhé? Anebo je pastýřem člověk, který, ačkoli je snad osobně zbožný, se bojí i vlastního stínu a ze strachu zrazuje základní principy své vlastní víry? Je snad pastýřem ten, kdo vidí nespravedlnost, a přesto je k ní slepý a hluchý? Ne, nebojte se, nebudu na tyto otázky odpovídat. Odpovědět si na ně musíme každý sám. Já si na ně již odpověděl, a proto jsem přesvědčen, že naše perzekuovaná moravská společenství by již neměla čekat na nějaký zázrak, který se snad stane, a my všichni budeme opět přijati zpět do „řádné“ struktury Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Žádný takový zázrak se totiž nestane. Určitě ne v současném složení Posvátného synodu, určitě ne za současného olomoucko-brněnského biskupa, a s největší pravděpodobností ani za jeho nástupce. Budeme muset uvyknout myšlence, že stovky pravoslavných křesťanů v církvi, která má v České republice všeho všudy jen nějakých dvacet tisíc členů, nikomu nechybí. Jejich spása nikoho – alespoň nikoho ze současného vedení naší církve – nezajímá. Je to pomyšlení trochu smutné, ale realistické.
     Možná si nyní myslíte, že obdobně chmurná konstatování, jako jsou ta výše uvedená, jaksi nepatří do předvánoční doby, která nás obklopuje. Že by se jaksi více hodilo, kdybych ve svém zamyšlení spíše hovořil o lásce a o radostném očekávání narozeného Krista. Třeba tak, jako o nich hovoří letošní vánoční poselství našeho Posvátného synodu. Možná by to bylo vhodnější, určitě by to nikoho nepohoršilo, a zcela jistě by to bylo „politicky korektní“. Jenže realita, kterou prožíváme, tak nějak již dlouho korektní není. Přesto však mám pocit, že v tom všem můžeme najít i mnoho pozitivního. Svátek Narození Ježíše Krista, který očekáváme a na který se připravujeme, je především oslavou nevýslovného daru, který Bůh dal lidem – svého Syna, našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista. S Kristem již ve svých trápeních nikdy nebudeme sami. Můžeme se spolehnout na to, že On je vždy s námi. Nemusíme se již spoléhat na žádného člověka, byť by to byl člověk s mitrou na hlavě. Protože i biskupové, přes veškerou úctu, kterou k nim pociťujeme, jsou jen lidé – slabí, chybující a často i hříšní, jako my sami. Spoléhat bychom tedy neměli na člověka, ale na Boha. Proto je zjištění, že bychom již neměli čekat na naše biskupy, na náš Posvátný synod, že „něco“ udělá a „zachrání“ nás z našich obtíží, vlastně tím nejlepším zjištěním. Svá očekávání bychom totiž měli zcela složit na Boha. A pokud to uděláme, zjistíme, že vše, co potřebujeme, již máme. Kristus se rodí mezi námi, Kristus je uprostřed nás – tak, jak přislíbil: tam, kde se dva nebo tři shromáždí v mém jméně, jsem já uprostřed nich (Mt 18,20). Kristus uprostřed nás! Pojďme se tedy zbavit svých obav a strachů, a s čistým srdcem oslavit jeho Narození!
     Přeji vám všem, abyste se v nadcházejícím roce L. P. 2017 nenechali svazovat žádným strachem, frustracemi a beznadějí. Nadcházející svátky dosvědčují, že my všichni jsme byli bohatě obdarováni. Hojnost Božího požehnání a mnoho úspěchů, lásky a spokojenosti v novém roce vám přeje

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(21/12/2016)
Rozdestvo 2016

Pozvánka k svátečním bohoslužbám začátku roku 2017

Bratři a sestry, blíží se opět svátek Narození Pána Ježíše Krista a další svátky spojené se začátkem nového roku. Těším se na setkání s vámi. Přijměte proto co nejsrdečnější pozvání ke společné modlitbě a oslavě.

Rozpis bohoslužeb na konci roku 2016 a v prvních týdnech roku 2017 v kapli sv. Ivana Českého:

25.12.2016

- neděle

9,00

liturgie Neděle svatých praotců

1.1.2017

- neděle

!!! Pozor, liturgie nebude sloužena !!!

6.1.2017

- pátek

18,00

jitřní svátku Narození Páně

7.1.2017

- sobota

9,00

liturgie svátku Narození Páně

8.1.2017

- neděle

!!! Pozor, liturgie nebude sloužena !!!

14.1.2017

- sobota

9,00

liturgie svátku Obřezání Páně (se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

15.1.2017

- neděle

9,00

liturgie, památka sv. Serafíma Sarovského

19.1.2017

- čtvrtek

9,00

liturgie svátku Bohozjevení (s velkým svěcením vody)

Dále budou bohoslužby probíhat běžným způsobem (každou neděli svatá liturgie).

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(21/12/2016)

KONEC VELKÉHO PŮSTU a SVATÁ PASCHA 2016

Drazí bratři a sestry,

blíží se konec Velkého půstu a proto si vás dovoluji co nejsrdečněji pozvat na postní přátelské posezení s výkladem o symbolice bohoslužeb Strastného týdne a svaté Paschy, které se uskuteční

v pátek 22. dubna 2016 od 16,00 hodin
v domovní kapli sv. Ivana Českého
v bytě duchovního správce na ulici Kamenná 2497 ve Zlíně.

Toto setkání bude rovněž příležitostí ke sdělení novinek ze života naší místní církve a k nácviku liturgického zpěvu při nadcházejících svátečních bohoslužbách. Upřímně se těším na setkání s vámi.

V Kristu váš
prot. Petr Klokočka
duchovní správce

Oznameni „Svaty oheň“.

Drazí bratři a sestry,

dny Velkého půstu, svaté Čtyřicátnice, se již krátí a my již brzy opět staneme ve světlem prozářeném svátku Vzkříšení Kristova, svaté Paschy. Ještě předtím však prožijeme spolu se Spasitelem jeho svatou oběť a v bohoslužbách Strastného týdne budeme přítomni Jidášově zradě a Pilátovu soudu, staneme pod Křížem, na kterém za nás Spasitel zemřel, a spolu s Josefem Arimatejským pohřbíme Jeho zmučené tělo. To vše proto, abychom ve světle Vzkříšení a prázdného hrobu mohli se skutečnou duchovní radostí zvolat: Vstal z mrtvých Kristus! Skrze temnotu, bolest a utrpení vstoupíme do světla.

Je to stejné, jako v běžném životě. I v něm nás může často napadnout, že temnota kolem nás stále sílí, je mocnější a mocnější, a s arogancí sobě vlastní zašlapává každou jiskérku světla. Ačkoli chceme z celého srdce věřit takovým heslům, jako je ono slavné „Pravda a láska vítězí!“, v praxi všedních dnů to bývá velmi často právě naopak. Úspěch slaví lež a přetvářka, vítězí tvrdost a nesmiřitelnost ... Vítězí ale skutečně? Právě paschální příběh nám dává jasnou odpověď na tuto bolestnou otázku. Když Ježíš, zmučený a ponížený až do krajnosti, umíral za naše hříchy na Golgotě, zdálo se i tam, že Pravda a Láska definitivně prohrály svůj boj se lží a nenávistí. Ďábel se radoval, že se mu v jeho šílené vzpouře konečně podařilo porazit Boha. Jak často máme i my pocit, jakoby zlo kolem nás všude vítězilo, s děsivou samozřejmostí. A přesto právě ve chvílích svého zdánlivého vítězství utrpělo peklo tu nejstrašnější porážku, jak nás o tom poučuje sv. Jan Zlatoústý: „Přijalo tělo a připadlo Bohu. Přijalo zemi a utkalo se s nebem. Přijalo, co vidělo, a upadlo do toho, co nevidělo. ... Bylo plno trpkosti, neboť bylo přemoženo, bylo plno trpkosti, neboť bylo umrtveno, bylo plno trpkosti, neboť bylo sesazeno; bylo plno trpkosti, neboť bylo spoutáno! ... Kristus vstal, a padli démonové. Kristus vstal, a radují se andělé. Kristus vstal, a vládne život.“ (Poučné slovo sv. Jana Zlatoústého na svatý a světlý den slavného a spasitelného vzkříšení Krista Boha našeho) Vítězství temnoty, byť by byla sebeokázalejší a sebejistější, jsou vždy jen zdánlivá a dočasná. Všichni do jednoho, král i kmán, biskup i poslední věřící, stanou jednoho dne tváří v tvář zmrtvýchvstalému Soudci, a budou mu muset předložit počet ze svých činů. Neexistuje nic takového, jako je vítězství lži nad pravdou, zla nad dobrem. Existuje jen klam a strach, kterým ďábel čas od času spoutává naše smysly a náš rozum. Existují jen příležitosti, kdy můžeme spolu s naším Spasitelem vzít na sebe svůj kříž, a následovat jej ke světlu, které ve tmě svítí a tma jej nepojímá. (Jan 1, 5) Existují prostě jen chvíle, kdy se musíme rozhodnout, kam chceme jít a kde stát. Zda chceme být „úspěšní“ za jakoukoli cenu, nebo stanout pod Křížem, který je světlem a životem světa.

Drazí bratři a sestry, do nadcházejících dnů přijměte srdečné přání hojnosti požehnání Božího a radostného prožití nadcházejícího velikého svátku Paschy Kristovy. Těším se, že se v těchto radostných chvílích setkáme při svátečních bohoslužbách. Vzhledem k tomu, že stále trvá mimořádná situace naší církevní obce a my stále nemůžeme sloužit v naší svatyni ve Zlíně Loukách, která nám byla odňata současným vedením Olomoucko-brněnské eparchie, budeme všechny níže uvedené bohoslužby konat v domovní kapli sv. Ivana Českého v bytě duchovního správce (ulice Kamenná 2497, Zlín).

prot. Petr Klokočka
duchovní správce

Program svátečních bohoslužeb:

Neděle

24.4.2016

9,00

sv. liturgie Květné neděle – Vjezd Pána do Jeruzaléma (svěcení ratolestí)


Čtvrtek

28.4.2016

9,00

sv. liturgie Velkého čtvrtku


 

 

17,00

Svaté a spasitelné pašije Pána našeho Ježíše Krista


Pátek

29.4.2016

17,00

večerní Velkého pátku (vynášení plaščenice)


Sobota

30.4.2016

17,00

sv. liturgie Velké soboty


Neděle

01.5.2016

0,00

paschální jitřní bohoslužba, čili VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO


 

 

9,00

sv. liturgie svátku VZKŘÍŠENÍ KRISTOVA


KRISTUS SE RODÍ!

Narození Páně ve Zlíně - do sekce Galerie byly přidány nové fotografie z letošních Vánoc.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
09/01/2016)

Pozvánka k svátečním bohoslužbám začátku roku 2016 v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně (Kamenná 2497)

Blíží se čas, kdy oslavíme svátek Narození Pána Ježíše Krista a další svátky spojené se začátkem nového roku. Přijměte proto co nejsrdečnější pozvání ke společné modlitbě a oslavě.
Mimo obvyklých nedělních liturgií budou slouženy následující bohoslužby:



  6. 1. 2016

- středa

- 18,00

 jitřní svátku Narození Páně – liturgie

  7. 1. 2016

- čtvrtek

- 9,00

 liturgie svátku Narození Páně

  14. 1. 2016

- čtvrtek

- 9,00

 liturgie svátku Obřezání Páně
(se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

  19. 1. 2016

- úterý

- 9,00

 liturgie svátku Bohozjevení (s velkým svěcením vody)

Vánoce 2016 „Vánoce 2016“.

PF 2016

     Bratři a sestry, milí přátelé! Rok 2015 se již pomalu nachyluje a brzy již vstoupíme do roku nového. Uplynulý rok byl bohatý na události nejen světové, ale i na události v životě naší církevní obce. Bohužel to nebyly vždy jen události potěšující a radostné. S pokračující vnitrocírkevní krizí uvnitř české části místní pravoslavné církve její důsledky tvrdě dopadaly i na zlínskou církevní obec, když postupně byli propuštěni ze služby všichni její duchovní, v únoru jí byla zabavena kaple sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách, a v říjnu pak byla obec dokonce zcela zrušena. A to vše nikoli proto, že se Pravoslavná církevní obec ve Zlíně něčím provinila, ale pouze proto, že uznává za metropolitu čili hlavu místní církve Jeho Blaženstvo + Rastislava, arcibiskupa prešovského, řádně zvoleného 13. mimořádným sněmem místní církve v lednu roku 2014. Nic více, nic méně. Zdá se téměř neuvěřitelné, že jen z této jediné příčiny bylo možné zrušit živou, fungující a soběstačnou církevní obec. Ale je tomu přesně tak. A řekněme si otevřeně, že to mnohé vypovídá ani ne tak o naší církevní obci, jako spíše o duchovních i čistě lidských kvalitách současných vedoucích představitelů české části místní pravoslavné církve.
      Kdybychom chtěli posuzovat uplynulý rok jen na základě těchto událostí, museli bychom říci, že to byl rok nešťastný. Ale já jej přes všechno výše uvedené přesto pociťuji jako rok šťastný a požehnaný. Naše církevní obec i v těchto krajně nepříznivých a nestandardních podmínkách dokázala udržet svou existenci. S požehnáním metropolity se ve Zlíně i nadále konají bohoslužby, setkáváme se a žijeme spolu i nadále. Dokázali jsme vyřešit problém náhradního bohoslužebného prostoru, obstarat si chybějící vybavení nebo opravit, co bylo třeba. Ba co více – dokázali jsme především udržet si vzájemné duchovní společenství, vzájemnou jednotu a lásku. A to jsou hodnoty, které sice nelze přesně kvantifikovat, a přesto (nebo snad právě proto) jde o hodnoty v Církvi Boží nejpodstatnější. Oč méně berliček „vnějších jistot“ v životě máme, o to více můžeme sami sebe vkládat do rukou Božích, a o to více můžeme také prožívat Jeho láskyplné milosrdenství. To platí nejen o životě jednotlivců, ale jak vidno také o životě celých společenství. Musím dokonce říci, že za ta léta, kdy mám to štěstí vám ve Zlíně sloužit, v současnosti snad nejintenzívněji pociťuji Boží požehnání ve své službě. Jsem Bohu upřímně vděčný za tuto zkušenost, kterou mohu prožívat ve společenství s vámi. Sláva a díky Bohu za vše!
      Drazí, možná, že ne všichni se dokážeme zcela zbavit té nepříjemné pachuti, která zůstává po každé nespravedlnosti. Ano, můžeme říci, že to, co postihlo naši církevní obec, bylo nespravedlivé. Je však na každém z nás, abychom všemi silami bránili tomu, aby tato nespravedlnost dosáhla svého skutečného, nejvnitřnějšího cíle. Totiž aby se této nespravedlnosti podařilo zasít do našich srdcí nelásku, nenávist a zlobu. Svatý Maxim Vyznavač a mnozí další otcové nás učí, že všechny útoky Zlého směřují vždy k jedné a té samé věci – aby nás donutil porušovat největší Boží přikázání, přikázání lásky. Zloba a nenávist totiž vždy nakonec spolehlivě rozleptá a zničí toho, který je chová ve svém srdci.
     Přeji proto nám všem i každému z vás jednotlivě do nového roku L.P. 2016, abychom si dokázali udržet víru, jednomyslnost, jednotu a vzájemnou lásku, na kterých nyní bezpečně stojí společenství naší církevní obce. Dovolte mi, abych vám všem upřímně a co nejsrdečněji poděkoval za lásku a podporu, kterou věnujete naší církevní obci. Při našich vzájemných setkáních si vždy znovu a znovu uvědomuji, jak pravdivá jsou Spasitelova slova: „Kde se dva nebo tři sejdou ve jménu mém, tam já jsem uprostřed nich“. Všem vám v novém roce přeji mnoho zdraví, úspěchů a spokojenosti, a vyprošuji pro vás hojnost požehnání Hospodina Boha!

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(15/12/2015)

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Oznameni

Drazí bratři a sestry,


     „Kristus vstal, a padli démonové. Kristus vstal, a radují se andělé. Kristus vstal, a vládne život.“ Těmito slovy se k nám obrací sv. Jan Zlatoústý ve své promluvě na svátek svaté Paschy, Světlého Vzkříšení Ježíše Krista. Známe ta slova dobře, a přesto jsme jimi vždy znovu a znovu uchvacováni a rozradostněni. Ta radost vyplývá z poznání, že člověk zbavený strachu ze smrti jako konce své existence, z nicoty, je člověkem vpravdě svobodným. To je ona svoboda v Kristu, která má jen málo společného se svobodou, jak jí rozumí politologové a sociologové, se svobodou v pojetí různých ismů. Neboť tato svoboda není založena na tom, co mohu, ale spočívá v tom, co nemusím. Nemusím se totiž bát. Nemusím být zotročen strachem z omezenosti své existence, a proto mohu být skutečně svobodným. Svobodným od nutnosti využít svého pozemského života na maximum k nekonečnému koloběhu hromadění úspěchů a prostředků, za něž mohu získávat požitky. Nemusím se bát, že se svými neúspěchy, bolestmi a trápeními jsem sám. Vždyť vím, že Bohočlověk Kristus je nese se mnou, a dokázal nad nimi zvítězit. Vím, že za mne položil svůj život, abych já mohl žít v něm. „Kristus vstal, a není nikoho v hrobě“ , svědčí sv. Jan Zlatoústý. Je jenom na nás, zda chceme být svobodnými, nebo se i nadále budeme své svobody vzdávat ve strachu, abychom nepřišli o „dobra“ tohoto světa. A to je koneckonců volba každého svobodného člověka ...
     Drazí, letošní oslavy svaté Paschy v naší církevní obci byly poznamenány stále ještě trvající krizí v naší církvi. Nemohli jsme sloužit ve své svatyni, v kapli sv. Ivana Českého. Přesto musím říci, že to bylo jedno z nejkrásnějších Vzkříšení, které jsem kdy prožil. Bylo tomu tak díky duchovní blízkosti a společenství, které jsem měl tu čest s vámi sdílet. Chci vám všem za ně co nejupřímněji poděkovat a popřát vám ještě jednou do svátečního paschálního období mnoho radosti svobodných Božích dětí a hojnost požehnání Hospodina Boha.
     V nejbližších dnech se sejde Rada PCO Zlín, aby probrala možnosti, kde by mohly probíhat v nadcházejícím období naše bohoslužby. O výsledcích a usneseních rady církevní obce vás budu neprodleně informovat prostřednictvím emailu a těchto internetových stránek. Prosím, věnujte jim proto pozornost, abyste byli informováni. Omlouvám se za tuto trvající nejistotu, ale po zkušenostech z bohoslužeb posledních týdnů i svátečních oslav svaté Paschy pevně věřím, že budeme sloužit i nadále. Vstal z mrtvých Kristus!
     V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(12/04/2015)

Ohlédnutí za letošními svátečními paschálními bohoslužbami naleznete v nové galerii.

OSLAVÍME KRISTOVO VZKŘÍŠENÍ

Oznameni „Vzkříšení Kristovo, iluminace z Rabbúlova evangeliáře, syrského rukopisu z 6. století“.

Drazí bratři a sestry,


tak, jako každý rok, i letos zanedlouho oslavíme velikou a svatou Paschu, svátek Vzkříšení našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Přestože některé věci nebudou takové, jak jsme zvyklí, a současná situace naší církevní obce není právě radostná, stojíme na prahu nejradostnějšího svátku křesťanského roku. Paschální radost však není obvyklou radostí jakou známe. Nemá nic společného s obyčejnou veselostí, rozjařeností a nevázaností. Je to radost, která vyvěrá z Kristovy oběti, z Kříže. Je to radost v jejíchž základech jsou překonané utrpení a strach. Kolik je jen v našich životech obav, strachu a trápení. Kolik překážek, které se zdají být nepřekonatelné. Mohli bychom si stýskat, kdyby všechny ty bolesti, všechna ta trápení, všechny ty strachy spolu s námi neprožil náš Spasitel, a neukázal nám, že je lze překonat. Jak mučivá byla jeho osamělost na Kříži, jak děsivá hloubka jeho utrpení. Jak blízké je nám jeho zvolání: „Bože můj, Bože můj, proč si mne opustil?“ O to bližší nám však může být tajemství jeho prázdného hrobu. O to více se můžeme radovat z onoho vzácného daru, o kterém hovoří apoštol, když praví: „Pakliže spolu s ním umíráme, spolu s ním i živi budeme.“ Vbrzku opět staneme pod Křížem, a spolu s ženami myronosicemi se setkáme i s andělem zvěstujícím, že nad těmi, kdo přijali Ježíše Krista, smrt již nepanuje. A my se budeme moci opět upřímně radovat z této radostné zvěsti. Přeji nám všem, abychom si tuto radost nesli v srdcích i ve dnech, týdnech a měsících následujících, byť by byly sebevíc šedivé a smutné. Neboť Kristus vstal z mrtvých!
      Drazí bratři a sestry, těším se, že spolu prožijeme tuto paschální radost a srdečně vás zvu ke svátečním bohoslužbám. Vzhledem k tomu, že letos nemůžeme sloužit v naší svatyni, kapli sv. Ivana Českého, budou se bohoslužby Strastného týdne konat v bytě duchovního správce (Kamenná 2497, Zlín). Protože však současně nechceme akceptovat to, že by nám tato svatyně nepatřila, usnesla se rada naší církevní obce, že vyvrcholení svátečních bohoslužeb, tj. jitřní a liturgii Světlého Vzkříšení Kristova v neděli 12.4.2015, oslavíme pod širým nebem u kaple sv. Ivana českého ve Zlíně Loukách. Věřím, že nám Bůh požehná a počasí nám to umožní.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(31/03/2015)

Program svátečních bohoslužeb:

Neděle

5.4.2015

9,00

sv. liturgie Květné neděle – Vjezd Pána do Jeruzaléma (svěcení ratolestí)
v bytě duchovního správce

Čtvrtek

9.4.2015

9,00

sv. liturgie Velkého čtvrtku
v bytě duchovního správce

 

 

17,00

Svaté a spasitelné pašije Pána našeho Ježíše Krista
v bytě duchovního správce

Pátek

10.4.2015

17,00

večerní Velkého pátku (vynášení plaščenice)
v bytě duchovního správce

Neděle

12.4.2015

0,00

paschální jitřní bohoslužba, čili  VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO
u kaple sv. Ivana Českého

 

 

9,00

sv. liturgie svátku VZKŘÍŠENÍ KRISTOVA
u kaple sv. Ivana Českého

 

I KDYŽ NEMÁME SVOU KAPLI, VE ZLÍNĚ BYLY OBNOVENY PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY

Oznameni      Přestože Pravoslavná církevní obec Zlín byla v průběhu tohoto velkopostního období vystavena bezprecedentnímu šikanování ze strany současného nezákonného vedení Olomoucko-brněnské eparchie, když jí byl zabaven majetek, především kaple sv. Ivana Českého ve Zlíně Loukách, a tak znemožněno konání řádných bohoslužeb, život ve farnosti se nezastavil. Dne 15.3. se v bytě duchovního správce uskutečnila pobožnost ke svatému Ivanu Českému, patronu a nebeskému ochránci naší církevní obce, a 29.3. jsme odsloužili dokonce i liturgii neděle sv. Marie Egyptské. Život naší církevní obce se i v nestandardních podmínkách vrací k běžnému rytmu. Snahy bývalého arcibiskupa Simeona a jeho spolupracovníků donutit zlínské věřící, aby se stali součástí jimi vedeného rozkolu v Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku, tak vyšly naprázdno. Zlínští pravoslavní věřící rozkol odmítají, což dokazují tím, že se neúčastní bohoslužeb, o které se pokouší rozkolní duchovní v odcizené zlínské svatyni, a raději navštěvují bohoslužby konané sice ve stísněných podmínkách, ale v jednotě s řádným vedením naší místní církve.

     V nové galerii naleznete fotografie z obou zmíněných bohoslužeb.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(29/03/2015)

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
– V KAPLI SV. IVANA ČESKÉHO SE MAJÍ KONAT
ROZKOLNÉ BOHOSLUŽBY

Drazí bratři a sestry,
     poté, co současné rozkolné vedení Olomoucko-brněnské eparchie zabavilo majetek Pravoslavné církevní obce ve Zlíně – především naši kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně Loukách – a zamezilo tak našim věřícím přístup na bohoslužby a ke svatým tajinám v čase Velkého postu, přichází nyní po značné kritice, která se na něj snesla dokonce i z vlastních řad, s novým krokem. Současný nezákonně ustanovený „duchovní správce“ Pravoslavné církevní obce ve Zlíně MUDr. Mgr. František Stehlík ohlásil, že dne 22.3. tohoto roku se v naší kapli budou konat bohoslužby. Jsem proto nucen vás upozornit na skutečnost, že tyto bohoslužby nebudou sloužit duchovní, kteří by byli v jednotě s Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku, ale duchovní, kteří jsou účastníky rozkolu zaneseného do naší církve bývalým arcibiskupem Simeonem, který se odmítá podřídit Posvátnému synodu naší církve a svým působením a ryze osobními ambicemi církev velmi vážně poškozuje.
     Drazí, rozumím velmi dobře vaší touze zúčastňovat se pravidelných bohoslužeb ve své vlastní svatyni. Rozumím také tomu, že pro vás případně nemusí být tím nejdůležitějším to, kdo vám slouží jako kněz. To je naprosto v pořádku, a skutečně to není důležité – jak nás o tom poučuje i svatý apoštol Pavel, když říká, že církev není ani Apollova, ani Petrova, ani Pavlova, neboť církev je Kristova (1. Kor 3,1-23). Co ovšem rozhodně není nedůležité, je to, abychom se svou účastí na rozkolných shromážděních či bohoslužbách sami nestali účastníky rozkolu. Rozkol je totiž strašlivým hříchem, skrze nějž ďábel „odchytává lidi ze samotné Církve, a když se zjevně přiblížili ke světlu a zbavili se noci tohoto věku, tak nad nimi opět rozprostře novou temnotu, aniž by si toho všimli“, neboť rozkolníci sami sebe stále nazývají křesťany, a přestože bloudí „v tmách, myslejí, že chodí ve světle“ (sv. Kyprián Kartagenský). Je to tak vážný hřích, že o něm svatí otcové soudí, že rozkolníci jsou odsouzeni k záhubě již dávno před Strašným soudem, neboť svou účastí v rozkolu se zbavují duchovní ochrany Církve.
      Naše církevní obec se na svých posledních mimořádných farních shromážděních rozhodla, že nechce být součástí současného simeonovského rozkolu v naší církvi. Musíme proto nyní strpět, že naši vlastní kapli zabrali a uzurpují rozkolníci, a my musíme sloužit v provizorních podmínkách. Musíme pokorně strpět i mnoho jiných věcí – urážky, výsměch a nejrůznější ústrky. Co však nesmíme, je ztratit jednotu se svou církví, kterou je Pravoslavná církev českých zemích a na Slovensku, nikoli rozkolná Olomoucko-brněnská eparchie pod vedením bývalého arcibiskupa Simeona. Přeji vám požehnaný zbytek Velkého půstu a vyprošuji pro vás hojnost Božího požehnání.

V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(17/03/2015)

USKUTEČNILO SE MIMOŘÁDNÉ FARNÍ SHROMÁŽDĚNÍ PRAVOSLAVNÉ CÍRKEVNÍ OBCE ZLÍN

Vzhledem k mimořádné a velmi vážné situaci, která nastala v Pravoslavné církevní obci Zlín po zabavení farní kaple sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách ze strany současného rozkolného vedení Olomoucko-brněnské eparchie, konalo se dne 15. února tohoto roku mimořádné farní shromáždění, které k této situaci přijalo závažná usnesení. Účastníci farního shromáždění v diskusi reagovali především na neuvěřitelnou aroganci současných olomouckých církevních manažerů, se kterou nejen, že uloupili majetek církevní obce, na jehož pořízení a budování nemá eparchiální ústředí ani ty nejmenší zásluhy, ale dokonce do odvolání zrušili ve zlínské obci konání bohoslužeb. Bezprecedentní zvůle, kterou takto současné eparchiální pseudovedení projevilo, hluboce otřásla city zlínských pravoslavných věřících, kteří tak ztratili jakékoli poslední zbytky důvěry v bývalého olomoucko-brněnského arcibiskupa Simeona a v jeho úmysly týkající se hledání možného smíření a pokojného řešení současné vnitrocírkevní krize. Přítomní účastníci farního shromáždění proto jednomyslně vyjádřili své přání do budoucna již v žádném případě – nehledě na jakékoli možné budoucí řešení krize v Olomoucko-brněnské eparchii – nespojovat osud zlínské církevní obce s vladykou Simeonem. Z tohoto důvodu se také rozhodli požádat Jeho Blaženstvo Rastislava, metropolitu českých zemí a Slovenska, aby zlínskou církevní obec přijal pod svou přímou duchovní správu a zřídil ve Zlíně stavropigiální farnost. Účastníci farního shromáždění jsou si vědomi výjimečnosti takového řešení, avšak odvolávají se na výjimečnost situace v celé naší místní církvi, a zejména pak v Olomoucko-brněnské eparchii od října roku 2014. Zlínští pravoslavní křesťané jsou odhodláni nepodrobit se brutálnímu nátlaku, kterému jsou v současnosti vystaveni, a udržet plnohodnotný život svého společenství, včetně bohoslužeb, které by se měly konat v náhradních prostorách. Současně také apelují na Posvátný synod, aby při budoucím řešení církevní krize nepřipustil situaci, že by jednotliví duchovní, nebo dokonce celá církevní společenství, měli být obětováni v zájmu tohoto řešení jen proto, že v čase krize zůstali věrní pravoslavné eklesiologii a řádnému církevnímu vedení, Posvátnému synodu.



 

Usnesení mimořádného farního shromáždění Pravoslavné církevní obce ve Zlíně ze dne 15. února 2015

Usnesení č. 1

Farní shromáždění PCO Zlín vzalo na vědomí zprávu duchovního správce o posledním vývoji situace v postupu současného nelegálního vedení Olomoucko-brněnské eparchie proti Pravoslavné církevní obci Zlín, jmenovitě pak skutečnost, že dne 11. února 2015 byla Pravoslavné církevní obci Zlín ze strany nelegálního vedení OBE zabavena farní kaple sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách, a až do odvolání byly zrušeny bohoslužby pro Pravoslavnou církevní obec Zlín.
Farní shromáždění PCO Zlín důrazně protestuje proti takovému postupu současného nelegálního vedení Olomoucko-brněnské eparchie, považuje tento postup za krajně necírkevní, naprosto bezcitný vůči duchovním potřebám věřících Pravoslavné církevní obce Zlín, a morálně i církevně právně naprosto nepřijatelný.
Farní shromáždění PCO Zlín se vší rozhodností konstatuje, že majetek Pravoslavné církevní obce Zlín, včetně kaple sv. Ivana Českého a jejího vybavení, je morálně nezpochybnitelným vlastnictvím všech věřících PCO Zlín, tedy nikoli vlastnictvím Olomoucko-brněnské eparchie, ani jejího současného nelegálního vedení.

Usnesení č. 2

V návaznosti na své usnesení č. 1 konstatuje farní shromáždění PCO Zlín, že bývalý arcibiskup olomoucko-brněnský Simeon svými skutky v době vnitrocírkevní krize v uplynulých měsících, a zejména pak svým současným jednáním namířeným proti Pravoslavné církevní obci Zlín, kterým sankcionuje prosté věřící za to, že vyjádřili svůj nesouhlas s jeho působením, naprosto ztratil důvěru věřících Pravoslavné církevní obce Zlín. Farní shromáždění PCO Zlín se proto rozhodlo požádat Jeho Blaženstvo Rastislava, metropolitu českých zemí a Slovenska, aby s pastýřskou láskou a odpovědností přijal Pravoslavnou církevní obec Zlín pod svou přímou duchovní správu a zřídil ve Zlíně stavropigiální farnost. Farní shromáždění PCO Zlín současně schválilo text dopisu s žádostí o zřízení stavropigiální farnosti v předloženém znění.

Usnesení č. 3

Farní shromáždění PCO Zlín provedenými volbami zvolilo tyto členy Rady církevní obce:

prof. Taťjana Rumjantseva
Ing. Juraj Stepanov
Bc. Jiří Zvoníček
Mgr. Veronika Klokočková
s. Irena Kvíčalová (náhradník)

Usnesení č. 4

Farní shromáždění PCO Zlín provedenými volbami zvolilo tyto revizory účtů PCO Zlín:

Ing. Inna Shylina
s. Jana Diatková

Usnesení č. 5

Farní shromáždění PCO Zlín provedenými volbami zvolilo tyto delegáty na eparchiální shromáždění:

Bc. Jiří Zvoníček
s. Olena Materová (náhradník)
s. Irena Kvíčalová (náhradník)



 

OZNÁMENÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY PRAVOSLAVNÉ CÍRKEVNÍ OBCE ZLÍN

     Dne 11. února tohoto roku současné nezákonné vedení Olomoucko - brněnské eparchie a jím neplatně dosazený „duchovní sprá Oznameni vce“ Pravoslavné církevní obce ve Zlíně prot. František Stehlík násilně vnikli do kaple sv. Ivana Českého, vyměnili tam zámky ve všech dveřích, znemožnili tak přístup a oznámili věřícím zlínské církevní obce, že se v kapli do odvolání nebudou konat bohoslužby.      Duchovní správa Pravoslavné církevní obce ve Zlíně spolu s Radou církevní obce hledá řešení výše uvedené situace, které bude spočívat v konání bohoslužeb v jiných, náhradních prostorách. Jakmile budou vhodné prostory získány, bude tato skutečnost oznámena na těchto internetových stránkách.
     Za tuto událost neneseme žádnou odpovědnost, přesto se hluboce omlouváme všem, kteří narazili na zamčené dveře naší kaple. V případě jakýchkoli potřeb a nutnosti se neváhejte obrátit na duchovního správce Pravoslavné církevní obce ve Zlíně, prot. Petra Klokočku. Děkujeme za pochopení a trpělivost.

prot. Petr Klokočka

duchovní správce PCO Zlín
Tel.: +420 737 744 439
(13/02/2015)

 

PF 2015

Betlém

Bratři a sestry, milí přátelé, opět se sešel rok s rokem a my vstupujeme do nového roku L.P. 2015. Když jsem psal novoroční přání před rokem, netušil jsem, že i na konci tohoto, právě uplynulého roku se bude naše církev nacházet v situaci, v jaké se nachází až dosud. Uplynulý rok přinesl mnoho událostí, které byly příslibem, že krize v naší církvi dospěje ke svému řešení. V březnu byl z funkce eparchiálního biskupa Posvátným synodem odvolán bývalý olomoucko-brněnský arcibiskup Simeon, který již déle než rok svou činností přiváděl a dosud přivádí naši církev až na samý pokraj zničení. Naše eparchie získala možnost si po dlouhé době opět svobodně zvolit svého biskupa. Této příležitosti bohužel nevyužila – dílem proto, že vladyka Simeon se odmítl podřídit vůli Posvátného synodu, dále se prohlašoval a prohlašuje za eparchiálního biskupa Olomoucko-brněnské eparchie, čímž dosáhl toho, že ochota případných kandidátů na nového biskupa přijmout kandidaturu byla velmi omezená, přesněji řečeno téměř žádná. Svou vinu na promeškané příležitosti však nesporně nesou i mnozí duchovní naší eparchie, kteří lidsky a duchovně neunesli svou vlastní odpovědnost, a svým vlastním osobním zájmům obětovali zájmy církve jako celku. Tento úpadek církevnosti ve vědomí duchovních i lidu naší eparchie se snad nejzřetelněji ukázal na tzv. eparchiálním shromáždění 15.11.2014 v Brně, jakési karikatuře církevního shromáždění, na kterém vidinou ztráty platů vystrašení duchovní otcové poslušně zvedali ruce pro usnesení, kterými často doslova stavěli na hlavu to, co říkali a činili měsíce po odvolání vladyky Simeona. Svůj díl viny za promarněnou možnost zvolit nového eparchiálního biskupa bezpochyby nesu i já sám, který jsem byl v dubnu tohoto roku jmenován Posvátným synodem eparchiálním správcem. Přiznávám, že jsem svůj hlavní úkol – připravit a uskutečnit volbu biskupa – vlivem výše uvedených příčin nesplnil. Věřil a doufal jsem, že umírněným a velkorysým přístupem k těm duchovním naší eparchie, kteří se vytrvale odmítali podřídit Posvátnému synodu, dosáhnu jejich obrácení v duchu křesťanské lásky. Bohužel jsem tímto postojem dosáhl pouze jediného – totiž toho, že se v Olomoucko-brněnské eparchii zakořenil rozkol, který se plně projevil na brněnském kvazishromáždění. Nezpochybnitelnou vinu na současné situaci naší církve, a zejména na situaci v Olomoucko-brněnské eparchii, však nese také Ministerstvo kultury ČR, přesněji ministr kultury p. Daniel Herman, který po zásahu a přímluvách některých římskokatolických prominentů a osobních přátel vladyky Simeona provedl v říj nu tohoto roku naprosto neuvěřitelnou a nezákonnou změnu v rejstříku evidovaných právnických osob, když nechal v rozporu s rozhodnutími všech kolektivních orgánů naší církve znovu zapsat jako statutárního zástupce Olomoucko-brněnské eparchie bývalého arcibiskupa Simeona. Po dvaceti pěti letech svobody po roce 1989 jsme tedy asi znovu dospěli do situace, kdy o tom, kdo je biskupem nebo knězem v církvi, nebude rozhodovat církev, ale stát prostřednictvím ministerstva kultury. Situace, ze které na sto honů páchne klientelismus a pohrdání právem. S bolestí však musím konstatovat, že svůj díl viny na současné situaci v naší církvi nese i Posvátný synod, který dosud nenašel odvahu či vůli se podobné protiprávní zvůli ministra kultury postavit soudní žalobou.
Drazí bratři a sestry, to, co jsem popsal výše, koncem roku dopadlo plnou vahou negativně i na naši církevní obec. Bývalý arcibiskup Simeon, nezákonně znovu evidovaný ministerstvem kultury jako eparchiální biskup naší eparchie, mne za mou činnost ve funkci eparchiálního správce odvolal z funkce duchovního správce Pravoslavné církevní obce Zlín a laicizoval mne. Tzv. „nové vedení“ eparchie nyní očekává, že předám farnost nově jmenovanému duchovnímu správci. Nic naplat, že Posvátný synod z pochopitelných příčin neuznává kanonické a pracovně-právní opatření bývalého arcibiskupa, nic naplat, že Posvátný synod rozhodl o mém odvolání proti krokům vladyky Simeona vůči mé osobě tak, že jsem i nadále řádným presbyterem pravoslavné církve. Byl jsem propuštěn ze zaměstnaneckého poměru, a vladyka Simeon, kterého svým nezákonným rozhodnutím ministr kultury znovu dosadil do čela naší eparchie, má díky tomu v rukách všechny právní nástroje, aby si vynutil svou zvůli. Taková je tedy v současnosti naše situace, a zdá se, že dokud ve věci nerozhodne nezávislý soud, nezmění se.
Přes všechno zlé, co jsem popsal výše, cítím veliké požehnání Boží, kterého se mi dostává skrze podporu, kterou mi věnujete vy, členové naší církevní obce, i mnozí další bratři a sestry v naší církvi. Chci vám za tuto podporu opravdu z celého srdce poděkovat. Musím upřímně říci, že jsem byl až překvapen a dojat vaší láskou, kterou projevujete naší církevní obci i mně osobně. Dává mi to naději, že nic není ztraceno. Věřím, že pokud se nám podaří udržet vzájemné společenství, naše církevní obec nezanikne a Hospodin jí na přímluvy svatého Ivana Českého požehná. Tak, jak jsem vám psal již vloni, věřím podle slov našeho Spasitele, že tam, kde se dva nebo tři sejdou v jeho jménu, tam On je uprostřed nich. A tam se také díky tomu děje to, co nazýváme církví.
Dovolte mi proto, abych vám tradičně popřál do nového roku L.P. 2015 všechno dobré, hojnost Božího požehnání, mnoho lásky a úspěchů v osobním životě. Přeji vám z celého srdce, abyste nadcházející rok prožili duchovně plodně, abyste dosáhli duchovního pokoje a spokojenosti. A před nadcházejícím svátkem Narození Páně nám všem přeji, aby nás temnotami lidské malosti a hříšnosti celý příští rok vedla Betlémská hvězda, abychom se společně s pastýři a mudrci mohli klanět rodícímu se božskému Dítěti nejen o vánocích, ale každý den našich životů. Kristus se rodí! Oslavujme ho!
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem, ve kterých se nachází naše církevní obec, nejsem schopen zaručit, že nadcházející sváteční bohoslužby budeme skutečně moci konat v naší kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně Loukách. Přesto doufám, že na přímluvy svatého Ivana nám to bude dopřáno a proto vás co nejsrdečněji zvu ke společné oslavě svátků na začátku nového roku. Upřímně se těším na setkání a společenství, které spolu prožijeme.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(31/12/2014)

Sváteční bohoslužby začátku roku 2014 v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách
Mimo obvyklých nedělních liturgií budou slouženy následující bohoslužby:


  4. 1. 2015

- neděle

-  9,00

 Neděle svatých otců – liturgie

  6. 1. 2015

- úterý

- 17,00

 velká večerní a jitřní svátku Narození Páně

  7. 1. 2015

- středa

-  9,00

 liturgie svátku Narození Páně

11. 1. 2015

- neděle

-  9,00

 Neděle po Narození – liturgie

14. 1. 2015

- středa

-  9,00

 liturgie svátku Obřezání Páně
(se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

19. 1. 2015

- pondělí

-  9,00

 liturgie svátku Bohozjevení (s velkým svěcením vody)

 

Usnesení Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku ze dne 12.12.2014 ve věci odvolání a laicizace duchovního správce PCO Zlín

Uznesenie č. 6
Posvätná synoda konštatuje, že protojerej Peter Klokočka, správca olomoucko-bmenskej eparchie, ktorý sa odvolal proti rozhodnutiu arcibiskupa Simeona o svojej laicizácii k Posvätnej synode (viď Ústava hl. 2 čl. 3 ods. 3), je aj naďalej riadnym presbyterom pravoslávnej cirkvi s právom vykonávať všetky posvätné úkony primerané jeho duchovenskému stavu.

Poznámka:
Duchovní správce Pravoslavné církevní obce ve Zlíně prot. Petr Klokočka byl bývalým olomoucko-brněnským arcibiskupem Simeonem dne 29.10.2014 odvolán z funkce duchovního správce PCO Zlín a suspendován (laicizován). Následně, dne 5.12.2014, mu byla doručena výpověď z pracovního poměru. Prot. Klokočka se ve smyslu Ústavy Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku proti těmto rozhodnutím odvolal k Posvátnému synodu. Výše uvedené usnesení Posvátného synodu je reakcí na toto odvolání. Znění celého usnesení Posvátného synodu ze dne 12.12.2014 viz zde.


(12/12/2014)

 

MIMOŘÁDNÉ SHROMÁŽDĚNÍ PRAVOSLAVNÉ CÍRKEVNÍ OBCE
VE ZLÍNĚ

V souvislosti se snahou bývalého arcibiskupa olomoucko-brněnského Simeona odvolat z funkce duchovního správce prot. Ing. Petra Klokočku, se dne 8. listopadu tohoto roku uskutečnilo mimořádné shromáždění Pravoslavné církevní obce ve Zlíně. Farní shromáždění odmítlo pokusy arcibiskupa Simeona o ovládnutí správy Olomoucko-brněnské eparchie, a zejména pak jeho snahu o perzekuci duchovního správce PCO Zlín, který byl Posvátným synodem Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku jmenován namísto odvolaného arcibiskupa správcem Olomoucko-brněnské eparchie. Vzhledem k tomu, že ve smyslu Prohlášení Posvátného synodu ze dne 7.11.2014 jsou všechna rozhodnutí administrativní, pracovně-právní a jiné právní povahy bývalého arcibiskupa Simeona neplatná, odmítá se Pravoslavná církevní obec ve Zlíně podrobit nespravedlivému, účelovému a necírkevnímu nátlaku bývalého arcibiskupa, a stojí za svým duchovním správcem.

Pravoslavná církevní obec ve Zlíně současně dává k úvaze i jiným církevním obcím Olomoucko-brněnské eparchie, aby deklarovaly svou podporu legitimnímu vedení naší církve, kterým je Posvátný synod v čele s metropolitou Rastislavem, a legitimnímu vedení naší eparchie, kterým je kanonický dozor arcibiskup Jáchym a správce eparchie pro. Petr Klokočka. V současné krajně nestandardní situaci, kdy byl mimořádně pochybným osobním rozhodnutím ministra kultury Mgr. Daniela Hermana znovu zapsán do rejstříku evidovaných právnických osob jako statutární orgán naší eparchie bývalý arcibiskup Simeon, přestože statutárním orgánem již déle jak půl roku není, a Olomoucko-brněnská eparchie tak byla uvržena do stavu faktického rozkolu se zbytkem místní pravoslavné církve, vyzývá Pravoslavná církevní obec ve Zlíně také další církevní obce naší eparchie, aby protestovaly proti zjevně nezákonnému rozhodnutí ministra kultury, a vyzvaly jej k dodržování platného právního řádu České republiky.


(08/11/2014)

Usnesení mimořádného shromáždění Pravoslavné církevní obce
ve Zlíně dne 8.11.2014

Usnesení č. 1
Shromáždění PCO Zlín vzalo na vědomí zprávu duchovního správce o současné situaci v Olomoucko-brněnské eparchii PCČZS a o skutečnosti, že bývalý arcibiskup olom.-brněnský Simeon, který nekanonicky a protiústavně uzurpuje správu Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS, se v rozporu s vnitřními předpisy naší církve pokusil suspendovat a laicizovat duchovního správce PCO Zlín prot. Petra Klokočku, a odvolat jej z funkce duchovního správce PCO Zlín. Shromáždění PCO Zlín se usneslo, že nepřijímá výše uvedená kanonická a správní opatření bývalého arcibiskupa olom.-brněnského Simeona, neboť emeritní arcibiskup nemá k takovým opatřením pravomoci, což nejnověji potvrdil i Posvátný synod PCČZS ve svém prohlášení ze dne 7.11.2014. Shromáždění PCO Zlín ukládá duchovnímu správci prot. Petru Klokočkovi, aby se výše uvedeným opatřením bývalého arcibiskupa olom.-brněnského Simeona nepodroboval, a nepředával duchovní správu a majetek PCO Zlín žádné osobě, kterou se bývalý arcibiskup pokusí jmenovat duchovním správcem, neboť ve smyslu citovaného prohlášení Posvátného synodu PCČZS ze dne 7.11.2014 jsou kanonická a správní opatření bývalého arcibiskupa neplatná, a prot. Petr Klokočka proto zůstává nezpochybnitelným duchovním správcem PCO Zlín.

(přijato jednomyslně, prot. P. Klokočka se zdržel hlasování)


(08/11/2014)

Usnesení č. 2
V návaznosti na své usnesení č. 1 se shromáždění PCO Zlín usneslo vyjádřit v současné krajně nestandardní situaci v Olomoucko-brněnské eparchii PCČZS, jejíž správu nekanonicky a protiústavně uzurpuje bývalý arcibiskup olom.-brněnský Simeon, svou plnou podporu Posvátnému synodu PCČZS a jím ustanovenému legálnímu vedení Olomoucko-brněnské eparchie v čele s kanonickým dozorem Jeho Vysokopřeosvíceností Jáchymem, arcibiskupem pražským a českých zemí, a správcem eparchie prot. Petrem Klokočkou. Shromáždění PCO Zlín však konstatuje, že považuje dosavadní reakce a kroky kanonického dozoru Olomoucko-brněnské eparchie a Posvátného synodu PCČZS za zcela neadekvátní závažnosti současné situace v Olomoucko-brněnské eparchii PCČZS, a proto ukládá duchovnímu správci, aby zaslal adresátům a zveřejnil „Otevřený dopis kanonickému dozoru Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS Jeho Vysokopřeosvícenosti Jáchymovi a Posvátnému synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku“ ve znění, které je přílohou tohoto usnesení. Shromáždění PCO Zlín současně vyzývá i další církevní obce Olomoucko-brněnské eparchie, aby deklarovaly svou podporu Posvátnému synodu PCČZS a legitimnímu vedení eparchie, a vyzvaly Posvátný synod k energické, zřetelné a jednoznačné obraně ústavního pořádku v Olomoucko-brněnské eparchii PCČZS.

(přijato jednomyslně)


(08/11/2014)

Usnesení č. 3
V návaznosti na svá usnesení č. 1 a 2 se shromáždění PCO Zlín usneslo vyjádřit své krajní znepokojení nad způsobem, jakým v uplynulých měsících vnitrocírkevní krize v Pravoslavné církvi v českých zemích postupovalo vůči naší církvi Ministerstvo kultury ČR. Shromáždění PCO Zlín konstatuje, že má vážné pochybnosti o tom, zda postup Ministerstva kultury ČR, zejména při nedávném zpětném evidování bývalého arcibiskupa olom.-brněnského Simeona jako statutárního orgánu Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích v rejstříku evidovaných právnických osob, je v souladu s platným právním řádem ČR. Shromáždění PCO Zlín proto ukládá duchovnímu správci, aby zaslal ministrovi kultury ČR dopis ve znění, které je přílohou tohoto usnesení. Shromáždění PCO Zlín současně dává k úvaze i dalším církevním obcím Olomoucko-brněnské eparchie, aby zvážily svou výzvu Ministerstvu kultury ČR k dodržování platného právního řádu ČR a k uvedení stavu zápisů statutárních orgánů Pravoslavné církve v českých zemích a Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích v rejstřících vedených Ministerstvem kultury ČR do souladu s platným právním stavem.

(přijato jednomyslně)

(08/11/2014)

Otevřený dopis kanonickému dozoru Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS Jeho Vysokopřeosvícenosti Jáchymovi a Posvátnému synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku

My, níže podepsaní členové Pravoslavné církevní obce ve Zlíně se tímto obracíme s naléhavou prosbou k pastýřům své církve, kanonickému dozoru Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS Jeho Vysokopřeosvícenosti Jáchymovi, arcibiskupu pražskému a českých zemí, a k celému Posvátnému synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, aby se jako dobří pastýři ujali své církve v čase velkého nebezpečí, které jí hrozí. Bývalý arcibiskup olomoucko-brněnský Simeon s pomocí státního orgánu, ministerstva kultury ČR, které zneužilo svou evidenční funkci, a v hrubém rozporu s platným právním řádem České republiky zasáhlo do vnitřních záležitostí naší církve tím, že v rozporu se skutečným právním stavem zaregistrovalo jako statutárního zástupce naší eparchie od 21.10.2014 osobu, která statutárním zástupcem není, se nezákonně ujal správy Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS. Je to po roce 1989 bezprecedentní zásah státních orgánů do vnitřních záležitostí církve, který umožnil, aby bývalý arcibiskup Simeon fakticky disponoval právy a pravomocemi eparchiálního biskupa naší eparchie, což také bývalý arcibiskup Simeon skutečně činí. Bývalý arcibiskup s tlupou svých spolupracovníků, což jsou velmi často lidé, kteří nemají nic společného s naší církví, se chová jako vlk v ohradě s ovcemi, a pokouší se zastrašováním, represemi nepohodlných osob, nebo přímo odstraněním osob věrných Posvátnému synodu naší církve dosáhnout toho, aby jej ponížená, zastrašená a zdecimovaná eparchie znovu přijala jako svého biskupa. Za tímto účelem nekanonicky a neústavně svolal eparchiální shromáždění, které jej má v jeho nezákonné pozici legalizovat. Výše popsané konání bývalého arcibiskupa Simeona v tuto chvíli dopadlo plnou silou také na nás, tedy na Pravoslavnou církevní obec ve Zlíně, když byl bývalým arcibiskupem odvolán z místa duchovního správce a současně laicizován d.o. prot. Petr Klokočka, a má nám být dosazen bývalým arcibiskupem duchovní správce nový. O. Klokočka se neprovinil ničím jiným, než tím, že v souladu se svým kněžským svědomím zůstal věrný a poslušný Posvátnému synodu a stavěl se na odpor otevřenému rozkolu, který do naší církve již déle než rok zavléká bývalý arcibiskup Simeon. O. Klokočka, který byl Posvátným synodem jmenován správcem eparchie po odvolání arcibiskupa Simeona, jednal nejen v souladu se svědomím, ale především v souladu a na základě rozhodnutí Posvátného synodu. Nyní je za to bývalým arcibiskupem trestán. Nepřekvapuje nás, že o. Klokočku perzekuuje bývalý arcibiskup Simeon, který se jako nezákonný statutární zástupce naší eparchie potřebuje zbavit Posvátným synodem řádně ustanoveného statutárního zástupce – eparchiálního správce. Nepřekvapuje nás ani, že bývalý arcibiskup se svou rozkolnou tlupou o. Klokočku musí exemplárně dehonestovat a odstranit, aby se stal odstrašujícím příkladem i pro ostatní duchovní naší eparchie, kteří pak povolně a „dobrovolně“ znovu přijmou rozkolného arcibiskupa na olomoucko-brněnský stolec. Překvapuje nás ovšem, ba přímo šokuje, že od 21. října, kdy došlo k onomu brutálnímu zásahu českého státu do vnitřních záležitostí naší církve, potažmo eparchie, až do dnešního dne nevydal Posvátný synod k této bezprecedentní situaci jediné stanovisko. Jsme navýsost udiveni, že ani kanonický dozor naší eparchie, ani Posvátný synod, neuznali za potřebné reagovat na to, že jednu z eparchií naší církve uzurpuje osoba, kterou Posvátný synod odvolal již více jak před půl rokem. Jsme šokováni tím, že duchovenstvo a věřící lid Olomoucko-brněnské eparchie nestáli Posvátnému synodu za jediné slovo podpory. Vlci jsou v ohradě a pastýři k tomu mlčí. Pokud je tomu tak, pak musí mluvit samy ovce. Proto žádáme kanonický dozor Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS a Posvátný synod, aby urgentním a jednoznačným protestem na adresu ministra kultury ČR, Mgr. Daniela Hermana, důrazně protestovali proti jeho nezákonnému postupu ve věci změny zápisů statutárních orgánů Pravoslavné církve v českých zemích a Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS provedených k 21.10.2014, a využili všech dostupných právních prostředků – včetně trestně právních a soudních – aby donutili ministerstvo kultury ČR dodržovat zákony této země. Žádáme rovněž kanonický dozor naší eparchie a Posvátný synod, aby jednoznačně vyjádřili, zda trvají na usnesení č. 1 Posvátného synodu ze dne 27.3.2014, kterým zbavili bývalého arcibiskupa Simeona funkce eparchiálního biskupa Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS, a aby nadále nepřehlíželi rozkolnou činnost bývalého arcibiskupa. Žádáme, aby Posvátný synod jednoznačně a veřejně odsoudil eparchiální shromáždění Olomoucko-brněnské eparchie PCČZS svolané bývalým arcibiskupem Simeonem na 15.11.2014 jako nezákonné, a proto již předem neplatné. Konečně pak žádáme, aby se kanonický dozor a Posvátný synod ujali nezákonně pronásledovaných duchovních a funkcionářů naší eparchie, o. prot. Petra Klokočky, o. prot. Libora Raclavského, a případně dalších, a namísto slov uznání odsoudili nekanonickou činnost bývalého arcibiskupa Simeona. Pán Ježíš Kristus nás učí, aby naše řeč byla „ano, ano, ne, ne“, tedy jasná, zřetelná a pravdivá. Věříme, že v tomto duchu bude pochopen i náš list. Současná situace v Olomoucko-brněnské eparchii PCČZS je kritická, a pokud nebude jasně pochopena a řešena, může se stát počátkem zániku naší církve tak, jak ji známe dosud, tedy jako samostatné autokefální Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Proto jsme se i my rozhodli volit slova jasná, zřetelná a bez diplomatických floskulí. Blažený vladyko, vysokopřeosvícení vladykové, voláme vás k vaší odpovědnosti za naši církev, vyjadřujeme vám v tom naši plnou podporu a věrnost, a svěřujeme se do vašich svatých modliteb.


(08/11/2014)

 

PROSBA O POMOC TRPÍCÍM SRBSKÝM BRATŘÍM

Drazí bratři a sestry,
     obracím se na vás s pro sbou o příspěvek do celocírkevní sbírky naší církve, jejíž výtěžek je určen na pomoc našim trpícím bratřím v Srbsku a v Bosně a Hercegovině. Ze sdělovacích prostředků se v posledních dnech dovídáme o strašlivých následcích katastrofálních povodní, které postihly naši bratrskou pravoslavnou zemi. Modlíme se vroucně k Bohu, aby trpícím ulevil v jejich zármutku, ale uvědomujeme si rovněž, že v následujících dnech a týdnech bude nesmírně důležitá také hmotná pomoc těm, kteří často zachránili jen holé životy.
     Proto se, bratři a sestry, obracím na vás s prosbou, abyste i vy přispěli dle svých možností. V paschálním období, které prožíváme, se radujeme ze vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista, jímž jsme i my byli vysvobozeni ze smrti k životu. Proto bychom neměli, takto nesmírně obdarováni, zapomínat na ty, kteří potřebují naši pomoc. Je to starokřesťanský obyčej (viz Skutky apoštolské 11,29-30), kterým můžeme prakticky projevit svou lásku a církevní jednotu. Dovolím si v této souvislosti trochu parafrázovat slavný citát našeho velkého krajana, Karla Havlíčka Borovského: Kéž by se nám ta jednota světového pravoslaví „z huby do rukou vraziti ráčila“. Proto otevřme svá srdce pro trpící a pomozme prakticky a hmatatelně.
     Naše církevní obec věnuje do celocírkevní sbírky výtěžky sbírek na liturgiích ve dnech 25.5., 1.6. a 8.6. tohoto roku. Proto, prosím, uvažte, zda byste nemohli na těchto sbírkách věnovat nějakou mimořádnou částku tak, aby naše pomoc byla skutečná a praktická. Každý dle svých možností. Za jakékoli příspěvky vám všem předem děkuji a vyprošuji pro vás hojnost Božího požehnání.
     Pro ty, kteří z jakýchkoli příčin se nebudou moci zúčastnit liturgií ve výše uvedených datech, připomínám možnost přispět individuálně na účet Úřadu metropolitní rady v Praze, číslo účtu 2108325682/2700 (Unicredit Bank). Pokud přispějete přímo na tento účet, nezapomeňte uvést do zprávy pro příjemce slovo „Srbsko“.
     Shromážděné peníze budou naší církví předány patriarchátu Srbské pravoslavné církve s žádostí, aby finanční pomoc poskytl dle svého zvážení postiženým oblastem. Po ukončení sbírky bude celková suma vybraných peněz zveřejněna v církevních médiích.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(25/05/2014)

 

ZLÍNSKÁ CÍRKEVNÍ OBEC MÁ NOVÉHO ŽALMISTU

Jan Klokocka

     Při příležitosti Cyrilometodějské pouti do Mikulčic dne 24. května tohoto roku byl při božské liturgii sloužené na základech velké basiliky velkomoravského hradiště v Mikulčicích postřižen Jeho Vysokopřeosvíceností Jáchymem, arcibiskupem pražským a českých zemí, do hodnosti žalmisty pro kapli svatého Ivana Českého ve Zlíně bratr Jan (Ivan) Klokočka.
     Novému žalmistovi do jeho služby a života přejeme hojnost Božího požehnání a vyprošujeme pro něj u Hospodina mnohá a blahá léta.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(25/05/2014)

 

Svatá Pascha 2014
VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

"Narození Páně, panel z trůnu arcibiskupa Maximiana, Ravenna, 6. století "

"Ukřižování"
byzantská ikona z 8. století

Drazí bratři a sestry,
     čas se nachýlil a my opět po roce stojíme na prahu velikých velikonočních tajemství. Velikonoce, svatá Pascha, to není jen starý příběh na zažloutlých stránkách knih, ale příběh naší vlastní spásy. Nejsme jen diváky příběhu o Kristovu utrpení, smrti a slavném vítězství nad smrtí, ale my sami jsme v centru tohoto příběhu. Protože to za nás náš Pán byl popliván, bit, ukřižován a zabit. To pro nás vstal z mrtvých, aby spolu vzkřísil i nás. Proto nejsme jen diváky, ale v našich vlastních životech paschální příběh vždy znovu a znovu ožívá, a my tak můžeme vždy znovu a znovu zůstat stát udiveni před prázdným hrobem, a rozjímat nad podivuhodnou láskou Boží, která se sklonila až k nejhlubším propastem lidského utrpení, aby člověka zotročeného zlem vysvobodila a povznesla až k nebeským výšinám. Opět po roce stojíme na prahu tohoto podivuhodného příběhu a já se těším, že ho prožijeme ve vzájemném společenství. Srdečně vás proto zvu k bohoslužbám Strastného týdne a k oslavě svaté Paschy. Upřímně se těším na setkání s vámi a vyprošuji pro vás všechny hojnost Božího požehnání.

 

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(11/04/2014)

Neděle

13.4.2014

-  9,00

- sv. liturgie Květné neděle – Vjezd Pána do Jeruzaléma(svěcení ratolestí)

Čtvrtek

17.4.2014

-  9,00

- sv. liturgie Velkého čtvrtku

 

 

- 16,00

- Svaté a spasitelné pašije Pána našeho Ježíše Krista

Pátek

18.4.2014

-  16,00

- večerní Velkého pátku (vynášení plaščenice)

Sobota

19.4.2014

-  9,00

- sv. liturgie Velké soboty

 

 

-  24,00

- paschální jitřní bohoslužba, čili
  VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO

Neděle

20.4.2014

-  9,00

- sv. liturgie svátku VZKŘÍŠENÍ KRISTOVA

 

 

PROHLÁŠENÍ EPARCHIÁLNÍHO SPRÁVCE OLOMOUCKO-BRNĚNSKÉ EPARCHIE K SOUČASNÉ SITUACI V EPARCHII

Sláva Ježíši Kristu!
Důstojní otcové, drazí bratři a sestry,
obracím se na vás jako nově zvolený a jmenovaný eparchiální správce olomoucko-brněnské eparchie. Upřímně vás ubezpečuji, že mi osobně není nikterak příjemná situace, ke které v naší eparchii došlo a na základě které musel Posvátný synod naší církve přijmout opatření, která přijal. Tím mám na mysli zejména skutečnost, že byl nucen zrušit jmenování bývalého arcibiskupa olomoucko-brněnského Jeho Vysokopřeosvícenosti Simeona eparchiálním archijerejem naší eparchie. Chápu, že pro mnohé z vás je to skutečnost velmi bolestná a někteří s ní osobně nesouhlasíte. Je to do značné míry pochopitelné a přiznávám, že ani já z toho nepociťuji žádnou radost, jen velký smutek. Nicméně vladyka Simeon svou činností v uplynulých měsících, zejména pak po 9. prosinci 2013, kdy byl Posvátným synodem odvolán z funkce metropolitního správce, dlouhodobě působil naší církvi závažné škody, které by mohly mít velmi vážné následky, jako je ztráta autokefality naší církve, ztráta registrace církve (nebo naší eparchie) u českého státu apod. Nejsem povolán ani oprávněn, abych vladyku Simeona soudil, ale můj osobní pocit z jeho konání v poslední době byl takový.
Rád bych vás také ubezpečil, že nebylo mým přáním, tím méně pak nějakou zvrácenou ambicí, stát se v takové bolestné a lidsky velmi nepříjemné situaci eparchiálním správcem.      Tuto úlohu jsem přijal nikoli z touhy po nějakém pochybném sebeuplatnění, ale jen a pouze s přáním pomoci své církvi překonat již déle jak rok trvající zmatky a stále nekončící trápení. Svou úlohu spatřuji především v tom, co ukládá eparchiálnímu správci ústava naší církve, tj. v co nejrychlejší přípravě eparchiálního shromáždění schopného zvolit nového eparchiálního archijereje. Je proto mým vroucím přáním, aby naše eparchie co nejdříve zvolila svého biskupa a já se mohl s plným nasazením vrátit k tomu, co je před Bohem mým hlavním úkolem, tedy ke službě zlínské duchovní pastvě. S ohledem na to vás všechny prosím o spolupráci na tomto úkolu. A pokud již z jakýchkoli důvodů nemůžete nebo nechcete spolupracovat, pak prosím alespoň o toleranci a o to, abyste neuváženými kroky nebránili a neoddalovali volbu našeho nového archijereje. Nechci a nebudu nikomu bránit zastávat své názory, ať již jsou jakékoli, avšak nemohu tolerovat neústavní a nekanonické pohrdání vedením naší církve, a především nerespektování řádně zvoleného metropolity, Jeho Blaženstva Rastislava, a Posvátného synodu naší církve. Proto znovu prosím ty z vás, kteří jste z jakýchkoli důvodů osobně zarmouceni některým z aspektů vývoje v naší církvi v uplynulém roce, o maximální zdrženlivost, slušnost a korektnost. Zdá se, že taková prosba by měla být mezi křesťany naprosto zbytečná, nicméně i jen letmý pohled na některé současné internetové diskuse pravoslavných křesťanů ukazuje, že zbytečná není.
     Vzhledem k nedávno zveřejněným prohlášením bývalého arcibiskupa olomoucko-brněnského Jeho Vysokopřeosvícenosti Simeona, zejména s ohledem na včerejší „Poselství pro olomoucko-brněnskou eparchii“, ve kterém je vyhrožováno postihy těm duchovním, kteří zachovají poslušnost posvátnému synodu, cítím za potřebné znovu zdůraznit, že vladyka Simeon byl odvolán z funkce eparchiálního archijereje, a proto již není oprávněn činit jakékoli kanonické či pracovně právní kroky proti duchovním osobám a zaměstnancům naší eparchie. Tyto pravomoci náleží v současnosti v kanonické oblasti výhradně Jeho Vysokopřeosvícenosti Jáchymovi, arcibiskupu pražskému a českých zemí, jako pověřenému kanonickému dozoru nad naší eparchií, v pracovně právní oblasti pak mně, jako eparchiálnímu správci. Chci vás proto povzbudit, abyste se nenechali zastrašovat, neboť jakékoli kroky tohoto druhu, které by vladyka Simeon učinil, jsou z výše uvedeného důvodu od počátku právně nicotné a neplatné. Totéž platí o jakýchkoli jeho případných pokusech vytvářet paralelní struktury v církvi, např. jmenovat novou eparchiální radu, ředitele úřadu ER apod. Takové kroky by totiž byly nejen nekanonické a protiústavní, ale mohly by být považovány za protiprávní i v rovině občanského práva.
     Důstojní otcové, drazí bratři a sestry, přeji vám, abyste poslední dny svaté Čtyřicátnice a nadcházející veliký svátek Vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista prožili s duchovní radostí. Zdá se mi, že za poslední rok v naší církvi ubylo právě radosti. Jsme všichni již velmi unavení a vyčerpaní neustálými vzájemnými spory a stále nekončícími tahanicemi. Věřím, že ve světle a radosti svaté Paschy najde i olomoucko-brněnská eparchie klid a pokoj, který jí umožní zvolit si nového archijereje a definitivně tak uzavřít jedno z nejtěžších období v novodobých dějinách naší církve. Za to se modlím a vyprošuji od Hospodina Boha pro nás všechny požehnání.
     V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
eparchiální správce olom.-brněnské eparchie
(06/04/2014)

PF 2014

Bratři a sestry, milí přátelé,

"Narození Páně, panel z trůnu arcibiskupa Maximiana, Ravenna, 6. století "

"Narození Páně",
panel z trůnu arcibiskupa Maximiana,
Ravenna, 6. století

     Chtěl bych vám všem opět po roce co nejsrdečněji popřát vše dobré do nového roku Léta Páně 2014. Přeji vám všem do nastávajícího roku hojnost Božího požehnání, víry, lásky a naděje. Přeji vám, aby to nebyl rok promarněný, ale naplněný bohatým životem a radostí v Bohu. Chci vám rovněž poděkovat za přízeň, kterou projevujete Pravoslavné církevní obci Zlín, za vaši lásku a věrnost, kterou dáváte pravoslavné církvi. Velmi si vážím toho, že vám mohu být nablízku a prožívat s vámi duchovní společenství, které činí církev církví, dle slov Spasitele – kde jsou dva nebo tři v mém jménu, tam já jsem uprostřed nich. Děkuji vám ze srdce za vše dobré, co jsem s vámi mohl prožít.

Když jsem vám takto přál před rokem, netušil jsem, jaký bude právě uplynulý rok 2013. Ani ve snu by mě nenapadlo, jakým obtížím a zlobě bude muset v tomto roce čelit místní pravoslavná církev. Již od jara se naše církev vyrovnává s důsledky odstoupení bývalého metropolity církve, vladyky Kryštofa, a poslední události nás nenechávají na pochybách, že to ještě nějaký čas potrvá, než se církvi definitivně podaří najít vnitřní pokoj, tolik potřebný k církevní práci a ke každodennímu zápasu o spásu lidských duší. Byli a dosud jsme svědky toho, jak se mnozí v církvi kolem nás proměňují – někteří v obětavé obránce církve, jiní upadají stále hlouběji do hříchů lži, pomluvy, zbabělosti, nenávisti a dalších. Jsme bohužel svědky i toho, jak někteří hierarchové církve ztrácejí soudnost a nedokáží lidsky unést důsledky velké odpovědnosti, která na nich spočívá. Pro mnohé z nás, prostých věřících, členů církve, se tak stává stále problematičtějším orientovat se v „kouřové cloně“ polopravd a lží, šířených rozličnými způsoby a médii těmi, kdo až donedávna považovali církev za svůj „majetek“, a kteří se neumí vyrovnat se změnou.

Bratři a sestry, chtěl bych vás povzbudit, abyste nepropadali malomyslnosti a únavě, které nutně přináší výše popsaná situace. V historii církve to není poprvé a bezpochyby ani naposledy, kdy se církev takto bolestně musí vyrovnávat s lidskou slabostí a hříchem porušenou lidskou přirozeností. Věříme a vyznáváme sice, že církev je svatá, ale nikdy bychom neměli zapomínat na fakt, že svatost církve se nezakládá na svatosti lidí, ale na svatosti Boží. Je to Bůh, který nás posvěcuje a činí svou církev svatou. My lidé se svými hříchy bychom mu v tom měli co nejméně překážet a přinášet pokání pro spásu své duše. Jsme-li zmateni tím, co se děje kolem nás, a pochybujeme-li čemu a komu věřit, vzpomeňme na prostou pravdu: podle jejich ovoce je poznáte! Nenechme se zmást velkými slovy mnohých, kterými hovoří o lásce a pokoji, když jedinými plody jejich snažení je lež, zloba a rozvrat v církvi. Zkusme pohlédnout na naše současné problémy také pozitivně. Naše církev se bohužel dostatečně nevyrovnala s dědictvím předchozí totalitní minulosti. Na řadě odpovědných míst v církvi, až po ta nejvyšší, zůstali ještě čtvrt století po pádu komunismu lidé, kteří před rokem 1989 s totalitním režimem ochotně spolupracovali. Současné změny v církvi, byť jsou bolestné a nepříjemné, znamenají do značné míry i nápravu tohoto stavu. Přes všechny obtíže a problémy se zdá, že naše církev se konečně začala duchovně uzdravovat. Poděkujme za to Bohu i všem našim nebeským přímluvcům. Zdá se, že to není náhodou, že k tomuto obratu došlo právě v roce, kdy jsme oslavili 1150. výročí od příchodu svatých soluňských bratří na Velkou Moravu.

Pro nejbližší dny, týdny a měsíce bude důležité, abychom zůstali věrní církvi a jejímu současnému legitimnímu vedení, kterým je posvátný synod v čele s metropolitním správcem, vysokopřeosvíceným Rostislavem, arcibiskupem prešovským a Slovenska. Nenechme se zmást pomluvami a falešnými obviněními na adresu posvátného synodu a modleme se, aby se pražské eparchii konečně podařilo překonat krizi a zvolit řádného eparchiálního biskupa, a aby brzký církevní sněm vedený Duchem svatým zvolil nového metropolitu. A především se snažme, abychom s pomocí Boží nalezli smíření mezi sebou navzájem i se sebou samými, neboť tomu, kdo neodpouští, nemohou být odpuštěny ani jeho vlastní hříchy. Budiž nám nadějí betlémské Dítě, které se i přes naše vlastní rozpory rodí uprostřed nás. Láska Boží, vtělená v Betlémě, ať nás provází celým novým rokem Léta Páně 2014. Kristus se rodí, oslavujme ho!

   Srdečně vás zvu ke společné oslavě nadcházejících velikých svátků na počátku nového roku a těším se na osobní setkání s vámi.

V Kristu váš
prot. Petr Klokočka
duchovní správce


(27/12/2013)

Sváteční bohoslužby začátku roku 2014 v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách

Mimo obvyklých nedělních liturgií budou slouženy následující bohoslužby:


29.12.2013

- neděle

-  9,00

 Neděle svatých praotců – liturgie

  5. 1. 2014

- neděle

-  9,00

 Neděle svatých otců – liturgie

  6. 1. 2014

- pondělí

- 17,00

 velká večerní a jitřní svátku Narození Páně

  7. 1. 2014

- úterý

-  9,00

 liturgie svátku Narození Páně

12. 1. 2014

- neděle

-  9,00

 Neděle po Narození – liturgie

14. 1. 2014

- úterý

-  9,00

 liturgie svátku Obřezání Páně
(se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

19. 1. 2014

- neděle

-  9,00

 liturgie svátku Bohozjevení (s velkým svěcením vody)

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(27/12/2013)

Oznámení o změnách v bohoslužbách

     Duchovní správa pravoslavné církevní obce ve Zlíně oznamuje, že o nedělích 28.7 a 4.8. tohoto roku není ve Zlíně přítomen duchovní správce prot. P. Klokočka.
Z tohoto důvodu nebudou v tyto dni slouženy svaté liturgie, ale pouze nedělní pobožnosti bez kněze.
Děkujeme za pochopení

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(21/07/2013)

Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů

Logo Cyril a Metoděj

    V rubrice Cyril a Metoděj byl umístěn nový článek k aktuálně vysílanému seriálu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů, první část zamyšlení.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(19/07/2013)

Ohlédnutí za návštěvou patriarchy Bartoloměje

Patriarcha Bartoloměj
"Patriarcha Bartoloměj"

     V letošním roce významného 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu navštívil Českou republiku Jeho Všesvatost Bartoloměj, arcibiskup Konstantinopole – Nového Říma a ekumenický patriarcha. Vrcholem jeho návštěvy byla pravoslavná bohoslužba, kterou patriarcha Bartoloměj sloužil 25. května v areálu velkomoravského hradiska v Mikulčicích. Symbolicky tak v místech, kde před tisícistopadesáti lety přivítal svaté Cyrila a Metoděje moravský kníže sv. Rostislav, sloužil ve výročním roce božskou liturgii nástupce patriarchy sv. Fotia, který svaté bratry na Moravu poslal. Při této vzácné příležitosti pronesl patriarcha pozdrav českému národu, který pro jeho závažný obsah uveřejňujeme v plném znění (v překladu Jeho Vysokopřeosvícenosti Juraje arcibiskupa michalovsko – košického).

Proslov patriarchy Bartoloměje

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(25/05/2013)

Pascha 2013
VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Dnes zavěšen jest na dřevě Ten, který na vodách zemi zavěsil.
Korunou z trní je korunován Ten, který je králem andělů.
Do falešného purpuru je oblékán Ten, který odívá nebe oblaky.
Údery přijímá Ten, který v Jordánu osvobodil Adama.
Hřeby je přibíjen ženich Církve. Kopím je probodnut Syn Panny.
Klaníme se utrpení tvému, Kriste. Zjev nám i slavné své vzkříšení.

Ikona "Božská liturgie", autor Dimitrios Bozinis, Ostrava
"Freska Ukřižování z r. 1209,
monastýr Studenica, Srbsko"

     Drahý bratře, sestro,

   srdečně Vás zdravím před nadcházejícím vstupem do Strastného týdne a světlým svátkem Kristova Vzkříšení. Vyprošuji Vám hojnost Božího požehnání, lásku, naději a víru. Ať Vás provází paschální radost. Srdečně Vás zvu k oslavě a těším se na setkání s Vámi.

! DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ !

   Bohužel právě v čase Paschy bude v části ulice K Cihelně před naší kaplí probíhat rekonstrukce vozovky a chodníků, a ulice bude proto kompletně rozkopána. Vzhledem k tomu nebude možné dojet až do blízkosti kaple automobilem. Nejbližší vhodné parkoviště v blízkosti kaple je u supermarketu Terno. Doporučuji tedy parkovat tam. Za tyto nepříjemnosti se jménem duchovní správy omlouvám – bohužel jsme však na tyto okolnosti neměli žádný vliv.

V Kristu Váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(25/04/2013)

Program slavnostních bohoslužeb

v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách:

Čtvrtek 2.5.2013 - v 9,00 - sv. liturgie Velkého čtvrtku
    - v 16,00 - Svaté a spasitelné pašije Pána našého Ježíše Krista
Pátek 3.5.2013 - v 16,00 - večerní Velkého pátku (vynášení plaščenice)
Sobota 4.5.2013 - v 9,00 - sv. liturgie Velké soboty
    - ve 24,00 - paschální jitřné bohoslužba, čili
  VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO
Neděle 5.5.2013 - v 9,00 - sv. liturgie svátku Vzkříšení
Vpravdě  vstal  z  mrtvých!

 

Setkání s arcibiskupem Simeonem

     V neděli 2. prosince tohoto roku navštíví naši církevní obec po delší době eparchiální biskup ThDr. Simeon, arcibiskup olomoucko – brněnský. Návštěva vladyky Simeona bude především modlitebním setkáním zlínských pravoslavných křesťanů s jejich diecézním biskupem.
     Vladyka bude sloužit archijerejskou svatou liturgii v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách dne 2.12.2012 v 9,00.
     Vladyka Simeon srdečně zdraví věřící ve Zlíně a upřímně se těší na setkání s nimi. Duchovní správa pravoslavné církevní obce ve Zlíně se připojuje a dovoluje si vás srdečně pozvat k setkání s arcibiskupem Simeonem.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(25/11/2012)
Arcibiskup Simeon

 Arcibiskup Simeon, občanským jménem ThDr. Radivoj Jakovlevič se narodil v Praze 12. února 1926 ve smíšené srbsko-české pravoslavné rodině. V Praze vystudoval reálné gymnázium a zahájil v roce 1945 studium teologie na Karlově univerzitě. Teologická studia zakončil na Pravoslavné duchovní akademii v Leningradě roku 1953. Následujících šest let vyučoval na Pravoslavné bohoslovecké fakultě v Prešově. Poté, co mu tehdejší totalitní režim znemožnil další pedagogickou činnost, přestěhoval se do Mariánských Lázní. V roce 1958 se oženil a přijal kněžské svěcení; v Mariánských Lázních pak působil 40 let jako pravoslavný farář. Od roku 1969 byl členem starozákonní ekumenické překladatelské komise, ve které pod vedením profesora Miloše Biče pracoval na překladu a výkladu Starého zákona do moderní češtiny, jež postupně vyšel ve čtrnácti svazcích. V roce 1982 obhájil svou doktorskou disertaci Izajášův EBED JAHVE a smysl jeho utrpení. Zúčastňoval se pravidelně kongresů Mezinárodní organizace pro studium Starého zákona IOSOT, v roce 1983 v Salamance, v roce 1986 v Jeruzalémě, kde přednášel, v roce 1989 v Lovani, v roce 1992 v Paříži, v roce 1995 v Cambridgi a v roce 2001 v Bazileji. V roce 1996 ovdověl. V monastýru svatého mučedníka Gorazda v Hrubé Vrbce pak přijal mnišský postřih a řeholní jméno Simeon (k poctě prvního srbského knížete Stepana Nemanji – Simeona Myroronícího, +1200). 21.června 1998 byl v pražské katedrále vysvěcen na biskupa. V roce 2000 byl jmenován eparchiálním biskupem olomoucko-brněnským a v roce 2006 byl vyznamenán hodností arcibiskupa; v této funkci setrvává dodnes. Arcibiskup Simeon má za sebou bohatou publikační činnost. Mimo jiné v roce 1958 vydal skripta k celé Bibli kromě knih Mojžíšových. V roce 1990 připravil k vydání knihu archimandrity Sávvy Nerudy Život našeho Pána Ježíše Krista. V roce 2000 vydal knížku vlastních vánočních povídek Doteky odjinud. V roce 2003 biblická zamyšlení Ježíšův příchod a v roce 2005 úpravu své doktorské práce Tajemství starozákonního proroctví. Po celý svůj život rovněž bohatě přispívá do církevního tisku exegetickými články, úvahami, básněmi i povídkami.

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

"Zkřehlí lidé se shromažďují kolem ohně. Hladoví usedají kolem prostřeného stolu. Ztrápení vleklou noční temnotou se radují z rozbřesku. Kdo jsou vyčerpáni těžkým bojem, cítí nadšení z náhlého vítězství. Kriste Vzkříšený, ty ses všem stal vším! ... Hrob už více není hlubokou propastí, neboť Pán ji sám sebou naplnil. Hrob už více není temnotou, protože Pán jej naplnil světlem. Hrob už více není strašlivý a děsný, jelikož není znamením konce života, ale začátku. Hrob už více není naším věčným domovem, ale pouhou bránou do naší domoviny. Smrt před vzkříšením Kristovým se liší od smrti po Jeho vzkříšení podobně, jako se odlišuje hrozný požár od plamene svíce. Tak zásadní význam má vítězství Kristovo. Smrt byla pohlcena Jeho vítězstvím."

Světitel Nikolaj (Velimirovič) – z paschální promluvy



     Drahý bratře, sestro,
     srdečně Vás zdravím s nadcházejícím světlým svátkem Kristova Vzkříšení. Vyprošuji Vám hojnost Božího požehnání, lásku, naději a víru. Ať Vás provází paschální radost. Srdečně Vás zvu k oslavě a těším se na setkání s Vámi.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(05/04/2012)

Program slavnostních bohoslužeb

v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách:

Čtvrtek 12.04.2012 - v 9,00 - sv. Liturgie Velkého čtvrtku
    - v 16,00 - Svaté a spasitelné pašije Pána našého Ježíše Krista
Pátek 13.04.2012 - v 16,00 - večerné Velkého pátku (vynášení plaščenice)
Sobota 14.04.2012 - v 9,00 - sv. liturgie Velké soboty
    - ve 24,00 - paschální jitřné bohoslužba, čili
  VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO
Neděle 15.04.2012 - v 9,00 - sv. liturgie svátku Vzkříšení
Vpravdě  vstal  z  mrtvých!

 

PF 2012

Bratři a sestry, milí přátelé,

Ikona "Božská liturgie", autor Dimitrios Bozinis, Ostrava
""Narození Krista"
ruská ikona, kolem roku 1700


     dovolte mi, abych vám s koncem tohoto roku co nejsrdečněji poděkoval za přízeň, kterou projevujete Pravoslavné církevní obci Zlín, za náklonnost a věrnost, kterou jí věnujete. Nesmírně si vážím duchovního společenství, které mám tu čest prožívat s každým z vás. Ze srdce vám za ně děkuji.
     Uplynulý rok přinesl pro mnohé z nás řadu těžkostí, změn, pro některé snad i tragédií. Rok nadcházející slibuje být v tomto ohledu ještě náročnější. Každodenní všednost, nesnáze a neúspěchy v nás snadno mohou vytvořit pocit, že svět kolem nás i náš vlastní život je šedivý a bezvýchodný. A nyní i společenská situace, hospodářská krize a z ní plynoucí osobní potíže prohlubují tuto zdánlivou bezvýchodnost. Avšak nad obzorem našich všedních dnů se již brzy opět po roce rozzáří Betlémská hvězda a my všichni budeme mít opět příležitost spolu se slavnými mágy z východu duchovně putovat do Betléma, abychom se tam poklonili právě narozenému Spasiteli světa. Někdo možná řekne: "Jak nám může pomoci v našem současném trápení, když si připomeneme narození malého dítěte kdesi daleko a před dlouhým časem?" Jenže ten, který se tehdy narodil, je Synem Božím. A přišel na svět proto, aby i nás obrodil a vrátil nám důstojnost dětí Božích. Klepe u našich dveří a chce se zrodit v každém z nás. Naše situace není bezvýchodná, máme volbu. Můžeme se připojit ke svatým mágům přinášejícím dary božskému dítěti, nebo ke strachem zaslepenému Herodovi …
     Přeji vám všem do nastávajícího roku hojnost Božího požehnání, víry, lásky a naděje. Přeji nám všem, abychom si jímavou a naděje plnou atmosféru Vánoc uchovali v srdcích po celý nový rok léta Páně 2012 a mohli z ní čerpat ve chvílích trápení a nejistot. Srdečně vás zvu ke společné oslavě nadcházejících velikých svátků na počátku nového roku a těším se na osobní setkání s vámi.
V Kristu váš

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(22/12/2011)

Sváteční bohoslužby konce roku 2011 a začátku roku 2012
v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách

Mimo obvyklých nedělních liturgií budou slouženy následující bohoslužby:

25.12.2011

- neděle

-  9,00

 liturgie

  1. 1. 2012

- neděle

   -----

 !! POZOR – NESLOUŽÍ SE !!

  6. 1. 2012

- pátek

- 17,00

 velká večerní a jitřní svátku Narození Páně

  7. 1. 2012

- sobota

-  9,00

 liturgie svátku Narození Páně

  8. 1. 2012

- neděle

-  9,00

 liturgie

14. 1. 2012

- sobota

-  9,00

 liturgie svátku Obřezání Páně
(se čtením exorcismů sv. Basila Velikého)

15. 1. 2012

- neděle

-  9,00

 liturgie

19. 1. 2012

- čtvrtek

-  9,00

 liturgie svátku Bohozjevení (s velkým svěcením vody)

BISKUP JÁCHYM NAVŠTÍVÍ ZLÍN NA SV. PADESÁTNICI

"Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě ... všichni byli naplněni Duchem svatým."

Skutky apoštolů 2, 1 - 4



     Milí přátelé,
     12. června tohoto roku oslavíme svátek Nejsvětější Trojice, svatou Padesátnici. K naší oslavě, při které si připomínáme sestoupení sv. Ducha na apoštoly před bezmála dvěma tisíci lety v Jeruzalémě, se letos ve Zlíně připojí také vikární biskup naší eparchie, přeosvícený vladyka Jáchym, biskup hodonínský, který toho dne navštíví naší církevní obec. Protože oslavit tak významný církevní svátek ve společenství biskupa je bezpochyby mimořádná příležitost, dovoluji si vás co nejsrdečněji pozvat na slavnostní svatou liturgii, která se uskuteční
v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách v neděli 12.6. v 9,00.

Detail římského sarkofágu z poloviny 4. století

Vladyka Jáchym

     Současně si dovoluji připomenout členům rady církevní obce, že jsou po liturgii srdečně zváni na pracovní oběd s vladykou Jáchymem, při kterém projednáme postup příprav na stavbu pravoslavného chrámu ve Zlíně.

     Těším se na společnou modlitbu a osobní setkání.

 

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(29/05/2011)

POZVÁNKA NA FARNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Vážení bratři a sestry,

     oznamuji vám, že jsem v souladu s ústavou Pravoslavné církve v českých zemích svolal farní shromáždění Pravoslavné církevní obce Zlín, nejvyšší samosprávný orgán naší farnosti, a proto si dovoluji co nejsrdečněji pozvat k účasti na něm všechny členy naší církevní obce.

     Farní shromáždění se uskuteční v pátek 6. května 2011 v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách v 16,00.


     Na základě usnesení minulého shromáždění z října loňského roku bude mít farní shromáždění na programu důležité otázky dalšího rozvoje církevní obce, zejména otázku definitivního rozhodnutí, zda stavět ve Zlíně nový pravoslavný chrám, nebo zásadním způsobem rekonstruovat stávající církevní objekt s kaplí sv. Ivana Českého. Vzhledem k tomu je velmi žádoucí maximální možná účast členů církevní obce tak, aby výsledné rozhodnutí bylo skutečně reprezentativním a konsenzuálním. Proto si dovoluji požádat všechny členy naší farnosti o účast. Předem za ni všem děkuji a těším se na osobní setkání.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(28/04/2011)

 

VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!

Milí přátelé, bratři a sestry,

Detail římského sarkofágu z poloviny 4. století
Detail římského sarkofágu z poloviny 4. století
Detail římského sarkofágu z poloviny 4. století
Detail římského sarkofágu z poloviny 4. století

     přijměte upřímné pozdravy s nadcházejícím velikým svátkem Kristova vzkříšení, k němuž Vám vyprošuji hojnost Božího požehnání, lásku, naději a víru. Současně si vás spolu se svatým Klimentem Římským dovoluji srdečně pozvat k oslavě a upřímně se těším se na setkání s Vámi.

      Bohoslužby ve Zlíně budeme konat dle níže uvedeného programu. Mimo tento program nabízím pro ty, kteří dosud nestihli vykonat svatou tajinu zpovědi, možnost v pátek 22.4.2011, kdy budu k dispozici v kapli sv. Ivana Českého mezi 14,00 a 16,00.

V Kristu Váš

prot. Petr Klokočka

(17/04/2011)

     Uvažme, milovaní, že nám Pán stále poukazuje na budoucí zmrtvýchvstání, jemuž učinil počátek, když vzkřísil z mrtvých Pána Ježíše Krista. Pohleďte, milovaní, jak i v tomto čase existuje vzkříšení. Den a noc nám připomínají vzkříšení z mrtvých. Usíná noc, nastává den ... Milovaní, to je cesta, na níž nacházíme spásu, Ježíše Krista, velekněze našich obětí, ochránce a pomocníka v naší slabosti.

Sv. Kliment Římský – List Korinťanům

Program slavnostních bohoslužeb
v kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách:

Čtvrtek 21.4. 2011  –  v 9,00   - sv. liturgie Velkého čtvrtku
  –  v 16,00 - Svaté a spasitelné pašije Pána
    našeho Ježíše Krista
Pátek 22.4. 2011  – v 16,00 - večerní Velkého pátku
    (vynášení plaščenice)
Sobota 23.4. 2011  – v 9,00 - sv. liturgie Velké soboty
  – ve 24,00 - paschální jitřní bohoslužba,
VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO
Neděle 24.4. 2011  –  v 9,00 - sv. liturgie svátku Vzkříšení.

Vpravdě vstal z mrtvých!



POZVÁNKA K SETKÁNÍ

Drazí přátelé, bratři a sestry,

Ikona "Božská liturgie", autor Dimitrios Bozinis, Ostrava
"Ikona "Božská liturgie",
autor Dimitrios Bozinis, Ostrava

     duchovní správa Pravoslavné církevní obce Zlín si Vás dovoluje co nejsrdečněji pozvat k přátelskému setkání u kávy nebo čaje s povídáním na téma "Smysl a význam jednotlivých částí pravoslavné liturgie" a s praktickým nácvikem pravoslavného církevního zpěvu. Srdečně zváni jsou všichni, které zajímá liturgie a církevní zpěv.

     Svatá liturgie je středobodem našeho duchovního života, nejcennějším darem Božím pozemskému životu člověka, darem, který z času vrůstá do věčnosti. N. V. Gogol ve svém Rozjímání o božské liturgii praví: "Působení božské liturgie na lidskou duši je značné. Děje se viditelně a na očích, před tváří celého světa a současně i skrytě. ... A jestliže dosud nedošlo k úplnému rozkladu společnosti, jestliže lidé k sobě nechovají nesmiřitelnou nenávist, je skrytou příčinou toho božská liturgie, která člověku připomíná svatou nebeskou bratrskou lásku".

     Setkání se uskuteční v pátek 18. února 2011 v bytě duchovního správce (Kamenná 2497, Zlín) odpoledne v 16,00. Těšíme se na setkání s Vámi.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(13/02/2011)

POZVÁNKA K SVÁTEČNÍM BOHOSLUŽBÁM

Klanění mudrců, autor Dimitrios Bozinis, Ostrava
"Klanění mudrců"
autor Dimitrios Bozinis, Ostrava

     Blíží se konec roku, přiblížil se čas vánoc a dalších církevních svátků, které oslavíme počátkem roku nového, L.P. 2011. Opět po roce vysvitne světu Betlémská hvězda a zvěstuje mu, že se narodil Král, Spasitel světa, Ježíš Kristus. Je to čas, kdy více než jindy si můžeme znovu uvědomit a prožít onu úžasnou skutečnost – S NÁMI JE BŮH! V chaosu běžného života, v rychle ubíhajících dnech, týdnech a měsících, ve shonu, který nás obvykle obklopuje, na to někdy pozapomínáme a cítíme se osamělí se svým stresem, starostmi a nejistotami. I proto jsou tu vánoční svátky, abychom měli čas se zastavit a znovu si uvědomit – S NÁMI JE BŮH! Křehké dítě v betlémských jeslích nám připomíná: Člověče, v žádných starostech a trápeních nejsi sám, protože já jsem vždy s tebou. Mé jméno je Emmanuel – S námi Bůh. Proto se společně s mudrci z východu vydejme na cestu do Betléma, odložme celoroční spěch a ustaranost, a pokloňme se vtělenému Bohu. S NÁMI JE BŮH!

     Drazí bratři a sestry, milí přátelé a příznivci, dovolte mi, abych vám jménem duchovní správy upřímně poděkoval za celoroční podporu a přízeň, kterou věnujete naší církevní obci během celého roku. Do roku nového L.P. 2011 vám pak přeji vše dobré, mnoho lásky a štěstí, pevné zdraví a úspěchy v životě osobním i pracovním. Ze všeho nejvíce však pro vás vyprošuji hojnost Božího požehnání a neochvějnou víru v Boží lásku a milosrdenství. Srdečně vás zvu k bohoslužbám nadcházejících svátků a těším se na osobní setkání s vámi.

V Kristu váš
prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(12/11/2011)

Návštěva biskupa Simeona

arcibiskup olomoucko - brněnský Simeon

     V neděli 28. listopadu tohoto roku navštívil naši církevní obec po delší době náš eparchiální (diecézní) biskup Simeon, arcibiskup olomoucko – brněnský. Jeho letošní návštěva byla mimo jiné také příležitostí oslavit patnáctileté výročí existence Pravoslavné církevní obce Zlín, která byla jako filiální obec farnosti kroměřížské založena v roce 1995. V říjnu téhož roku byla tehdejším olomoucko-brněnským biskupem (současným metropolitou) Kryštofem vysvěcena domovní kaple sv. Ivana Českého ve Zlíně – Loukách, kterou zlínští pravoslavní užívají podnes.

     Návštěva vladyky Simeona (viz galerie) byla zejména modlitebním setkáním zlínských pravoslavných křesťanů s jejich diecézním biskupem. Během hojně navštívené archijerejské liturgie jsme proto mohli prožít především hluboké duchovní společenství a přijmout plody tohoto společenství v duchu Kristova zaslíbení: "Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já mezi nimi." (Mt 18,20)

     Ve své promluvě na téma nedělního evangelijního čtení o uzdravení shrbené ženy (Lk 13,10-17) hovořil arcibiskup Simeon především o tom, jak důležité je v životě člověka uchovat si rovnou "páteř", čestný a otevřený vztah k Bohu i druhým lidem. Dotkl se tím tématu, které bylo velmi aktuální nejen v nedávné totalitní minulosti, ale zůstává palčivým i v naší konzumně – postmoderní přítomnosti.

     V závěru liturgie poděkoval vladyka Simeon zlínské farnosti za vřelé přijetí a vzájemné společenství, které jsme toho dne spolu prožili. Zdůraznil přitom, že se do kaple sv. Ivana Českého ve Zlíně rád vrací, protože zde cítí přátelské, takřka rodinné prostředí. Duchovní správce poté poděkoval vladykovi za návštěvu a za podporu, kterou věnoval Pravoslavné církevní obci ve Zlíně v uplynulých letech a poprosil ho o modlitby i v letech příštích.

prot. Petr Klokočka
duchovní správce
(11/11/2010)
©IS .